Na nějakou dobu jsem se odmlčel. Což neznamená, že bychom si váleli šunky a nic nedělali. Kdo pečlivě sleduje vpravo umístěný výkaz práce, ten ví, že jsme se přehoupli o fous přes 20 hodin. To, že nic nepíšu, je dáno hlavně tím, že kdykoli jdeme do dílny, marně si připomínám, že bych si měl vzít foťák. A dopadne to vždycky stejně – zůstane doma. Naštěstí Markýz čas od času fotoaparát vytáhne a čas od času fotky zveřejní. Takže využívám situace a můžu zdokumentovat, co se v Kachní líhni děje.
Naposledy jsem psal o tom, že máme hotové paluby. Poté jsme začali chystat formy, kolem kterých hodláme ohýbat dubové latě, a tak vytvořit kokpity nových lodiček. Já jsem zvolil kolečko o průměru 38 cm, což Markýz okomentoval slovy: „Aha, takže děláš tank?“. Markýz se přidržel moderního tvaru – elipsoidu, který je vzadu o něco širší, než vepředu. Tyto formy jsme vyfikali (existuje ještě přiléhavější slovo vzniklé z toho, že jsme použili pilku, které se lidově říká „šukalka“, ale tohle slovo nehodlám na svém slušném blogu používat), takže vyfikali jsme je z dřevotřískových desek a opracovali na modelářské brusce.
 |
| Tady vidíte formičky na kokpity na svých místech. Ty otvory jsou v nich proto, abychom mohli ohýbané latě stahovat svorkami. (Foto: Markýz) |
Dalším krokem byly klounovce. To jsou ty „ohnuté klacky“, které tvoří příď a záď (resp. předchod přídě a zádě do kýlu). Vzhledem k naší dávné tradici jsme opět začali prknem o rozměrech tankeru, abychom skončili u bumerangu velikého jako pěst. Problém je v tom, že vycházíme z velkého kajaku a nevíme, co a o kolik pro dětskou loď zmenšovat. Poté, co jsme vyřízli hrubé tvary, jsme klounovce k palubě přišili. Krásná práce, ale člověk na ní potřebuje asi deset rukou.
 |
| Šití klounovce(Foto: Markýz) |
 |
| Mně se šitím pomohl náhodný procházející v zimní bundě (alias Honza na odchodu) (Foto: Markýz) |
Zatím posledním krokem bylo položení kýlu a jeho přikolíkování ke klounovcům. To jde snadno, pokud ovšem má člověk představu, jak vysokou loď chce postavit. My jsme něco tipli a uvidíme. Jestli se do lodě Lukáš nevejde, já mu ty jeho haxny přerazím :-)
 |
| Detail přídě - dole je vidět už i kýl, který ještě není zakrácen. (Foto: Markýz) |
No a poslední chvilky včerejší šichty jsme strávili stavbou napařovačky, kterou měli na starosti Honza a Markýz. Já jsem hobloval a brousil žebra. Pak jsem je spolu s latěmi na kokpit namočil do speciální namáčecí roury. S lehkými obavami, jak nám v sobotu půjde napařování a ohýbání, jsme se rozešli do zmrzlého večera.
 |
| Z věcí příštích mám trochu obavy! Ále co, zapaříme. (Foto: Markýz) |
