pátek 13. července 2018

Za klapajícím mlýnkem

Protože plánování akcí je mezi lidmi od kajaků jednou z nejdokonalejších disciplín, odjížděli jsme na třímužnou expedici do Švédska tak dlouho a s tak propracovaným plánem, až jsme nakonec ve dvou s Radimem seděli v autobuse ze Včelné do Kaplice. Společnost nám dělaly jen dva baťochy, jeden větší a ten můj. Vandr ve dvou po Novohradských horách může mít hodně do sebe, proto se k nám druhý den připojil Michal, který v tomhle týdnu vlastně vůbec neměl čas. 

A tak se to s námi vezlo celý týden. Spaní jsme neplánovali, v létě je v lese a pod hvězdami krásně. Proto jsme druhou noc strávili v komfortním hotelbusu poblíž Žofína. Hospod je všude plno, nebudeme tedy nosit jídlo. Z toho důvodu jsme obden vybílili nějaký konzum a cpali se chlebem s paštikou, sýrem a salámem.

Večer si budeme dělat ohně. Jasně, v chráněném území... Klobásy jsme natajňačku upekli nad ránem a nad mikroohněm rozdělaným na cestě v ohništi, které založil kdosi neznámý před námi. Hospody, pokud už jsme nějaké našly, byly pravým opakem toho, nač se tvářily - Poslední šance v Pohorské je klub. Řekl bych, že klub Rychlých šípů. Nedají vám nic jiného, než čaj, kafe a limo. Kafe maj' instantní. Radim na něm trval a tak ho paní hospodská varovala: "No to jsem zvědavá, jestli vám to bude chutnat. Dělám to poprvý!"

Netušené občerstvení U Sýkorky mělo točené pivo, chleba se sádlem a skvělou majitelku. Její dva starší vnuci (tak okolo 15 let) vychovávali nejmladšího vnuka (plus mínus 8 let) naprosto nekompromisně. Několikrát na něj do chalupy zavolali, ať přestaně čumět do počítače a za chvilku ho vytáhli z domu za nohy a ruce. Práskli s ním o trávník a jemně  ho upozornili: "Tohle je příroda, ty vole!". My se na stejném trávníku povalovali, pozorovali motýlí kytku a popíjeli Samsona.

Na druhou stranu, vyhlášená rodinná farma kdesi pod Bělou, byl náš jediný, zato otřesný zážitek. Tam nikdy nikdo nechoďte. Pokud tedy nemáte rádi línou obsluhu, mouchy a teplé pivo. Mají sice kousek za domem rybník, ale "ten je jen pro ubytované". To znamená pro zoufalce, co si postaví stan na louku ohraničenou dávno již zemřelými zemědělskými stroji. Úchvatné místo.

Jediné na co byl opět spoleh, byl Vesmír! Ano, zažili jsme nejkrásnější západ slunce na louce za Pohorskou Vsí. Pět dní bez deště s jedinou výjimkou - neskutečné průtrže, která začala ve chvíli, kdy jsme sedli na zastřešenou verandu Jelení vyhlídky a skončila, když jsme dopíjeli kávu. A hlavně jsme poznali zase pár skvělých lidí. Na Třebíčku jsme se koukli do tábora a dostali pivo a řízek. Na Příbrání jsme prosili o vodu a dostalo se nám i meruňkového koláče. Cyklisté z Prahy nám málem jezdili pro pivo a večírek spojený s oslavou padesátipětin hospodského Honzy z putyky Tornádo v Rychnově, bude nadlouho zaryt v našich myslích. Byl to povedenej vandr!

Autobus nám neujel - my ho předběhli.
Tak jsme Pod Kaštanem na Včelné dali jedno pivko.
 
Kousek za Kaplicí


On The Road

Novohradské hory - náš cíl

Tady to vypadá, že má Radim ohromný zelený batoh s listama.
Zelený ho neměl a listy mu na něm taky nevyrašily.

Chlapík, který opravuje střechu je záchranář někde od Dahcsteinu.
Kousek odsud kdysi vzal z ČSSR roha.

Nostalgie - Mášovna

Cesty nám občas vybral hod mincí.
Tahle se moc povedla.

Blížíme se do Pohorské Vsi. Tam bude skvělá hospoda.
Nebyla.

Nejkrásnější výhled - Terčin Dvůr.

Po louce k lesu - touhle radou jsme se řídili celý týden.

Luxusní večer, opravdu.

A my jsme si ho ještě vyšperkovali.

Výborným rumem a...

...jedinečnými nebesy.

Tady jsme se nekoupali.

Spěchali jsme totiž za Michalem do Beňáku.

Ovšem do cesty se nám postavilo...

...občerstvení U Sýkorky.

To bylo opravdové potešení.

Lesní cesty

A jsme komplet.

K Černému údolí.

Víc se nás už nesešlo.

Tohle už je Černé údolí.

Hotel U Pralesa nás překvapil.

Tedy ani ne tak hotel, jako spíš majitel, hajný Robátko a jeho...

...neuvěřitelná pohostinnost.
Spali jsme v hotelbusu.
Škoda jen, že jsme si z večírku a nocování moc nepamatovali.

Zlatá Ktiš - vykoupat se zatoužíš.

Ještě z odstupu

Jdeme dál, přes Lesovnu... 

...bývalé sklářské hutě...

...až do Pohoří.

Tady mince rozhodla, že nepůjdeme zpátky na Kapelník, ale vykoupeme se...

...v Pohorském rybníku.

Na Baronově mostu jsme se naposledy viděli s dvěma cyklisty a vyrazili....

...k tajemnému Ulrichovu.

Večer spadly tři kapky, tak jsme zbaběle a zbytečně zalezli pod stříšku.

Krásnými lesy...

...přes neudržovanou boudu...

K Příbrání.

Dolnímu, nebo Hornímu.
To teď nevím.

Na déšť to úplně nevypadá.

Je jen trochu dusno.


Tak tedy dáme oběd...

...a než dojíme a....

...dopijeme kafe,...

...je po dešti.

Tak šlapeme dál.

V Tiché nám...

...trochu došly síly.

Když nejde zalepit puchejř na noze, zalepte botu.
Když nepomůže ani to, vemte si ponožky.
Klidně do sandálů, co na tom?

Vyvrcholení naší společenské sezóny.

Hospoda Tornádu.

Příliš útulná sice není, ale...

....majitel, štamgasti i hosté jsou tam skvělí!
Tady je máte jednoho po druhém v detailu:

Michal - muž s myší v batohu.

Radim - lovec klapajících mlýnků

A ještě celá grupa.

Poslední noc

A už je tu konec vandru!