pondělí 28. ledna 2013

Na mráz s tebou, holoto nevycválaná!!!

Zima je tady! A páč mám neustálé potíže se zády (od nervů, od sezení, od chození ... no prostě od všeho), zkouším, co se dá. Statisticky vzato, na těch našich zimních výpravách trávíme asi nejvíc času zachumlaní do spacáků, očekávajíce další krátký den. Proto mi je jasné, že musím co nejvíc vylepšit spací komfort.

Spacák už mám od loňska opravdu teplý (odkaz na mojí duchnu je tady - spacák je vyroben s důrazem na požadavky výškových horolezců a polárních badatelů) a tak jsem se posunul ve vylepšování výbavy ještě o kousek níž. Ke karimatce.

Na loňské zimní výpravě jsme nejhorší noc trávili pod širákem v - 24,5 °C (jo, mínus dvacetčtyři) - to jsme dostali pěkně za uši! Jako nejpoužitelnější řešení se ukázalo přektrytí samonafukovací karimatky (používám Thermarestku - nevím přesně jakou, ale nejspíš tuhle) karimatkou plastovou - v našem případě naprosto geniální "bundeshwerkou". 

Bundeshwerka je skládací, na první pohled tenoučká karimatka, která se dá koupit v army shopech jen jako použitá (třeba tady.) Doma máme tyhle károšky dvě - jedna je na moje výpravy. Snadno si ji poznám. Je do ní totiž otisknutá rozžhavená německá polní lopatka - asi nějaký německý vojáček kopal zákopy, až se z něj kouřilo. A tu druhou vozí Pavla v kočárku - kdykoli si chce někde sednout, má jí snadno po ruce. Bezva věc.

Půdorysně jsou všechny karimatky stejné.
(zhora a zleva: DownMat, Rock Empire, Thermarest)

No a protože samotná samonafukovací karimatka nefunguje, používali jsme ji v kombinaci s plastovou. To už jakž takž funguje. Ale má to jednu chybu - moje záda na tom pořád trpí. Jsem tak trochu princezna na hrášku (nebo princ na hráškově zelených karimatkách). A proto jsem se letos praštil přes kapsu a pořídil si matraci nafukovací - DownMat 9M od firmy Exped.

Čekal jsem, že mi přijde balík jako hrom, ale byl jsem překvapen! Smotaná je tahle matrace prakticky úplně stejná, jako moje Thermarestka, nebo Pavly Rock Empire. To je vážně prima. Tak šup s nimi na váhu. Ejhle, další výhoda.

Vlevo DownMat, vpravo Rock Empire
Ještě to samé shora.

Seřadil jsem je popořadě:

  1. Rock Empire:  856 g
  2. DownMat: 948 g
  3. Thermarest: 1047 g
Takže nosit se dá taky. Zbývá zmínit jednu ze tří nevýhod - nafukování. Samonafukovačku člověk hodí otevřenou do stanu a večer trochu přifoukne. To nafukovačka se musí fakt nafukovat. Tahle má "integrovanou pumpu." A práce je s ní pořádná! Musíte mačkat vybrané místo a trvá to docela dlouho. Odhaduju to tak na 6 - 10 minut. Na druhou stranu to má zase výhodu, budu mít pěkný trénink na případnou resuscitaci zraněných.

Vpravo je nafukovací ventil a "intregrovaná pumpa" - přiložíte dlaně a "jedu na ty ruce".
Uprostřed dole ventil na vyfukování.

Další nevýhodu vidím v tom, že jsou tyhle matrace považované za míň spolehlivé. Uvidíme. Poslední zůstává cena - tahle kráska stojí skoro 3x tolik, co samonafukovačka. To je tedy kopice peněz. Ale na druhou stranu, podívejte se na ten nejdůležitější pohled (a to nemluvím o tom, že je určená do mrazu a proto je vycpaná i peřím - má na sobě napsáno, že je do - 38°C):

Vlevo DownMat a vpravo navrch Rock Empire, dole Thermarest


Jak vidno, je tlustá 9 cm - takže pokud by člověk na sebe navršil tři samonafukovačky, tak se mu ta cena vlastně vrátí. Teď jsem zvědav, jak se na ní bude spát! Dobrou noc. 

Dětská loď zahájena

Startovní výstřel sice tak trochu zahřměl už včera, ale doopravdicky jsme začali dneska. Po dlouhé pauze máme schystaný materiál a jasný cíl, takže jsme se s Honzou nedočkavě sešli v dílně jaksi "mimo" naše běžné pracovní dny a začali stavět dětskou loď.

Moc informací ke stavbě dětského kajaku jsme na webu nenašli. Takže nejdelší dobu zabralo rozhodnutí o tom, jak velká by ta loď asi měla být. Ale protože můj dobrý otec na adresu váhavých střelců, co se bojí říznout do kusu dřeva, vždycky poznamená: "Kdo se bojí s**e v síni!", neváhali jsme zas moc dlouho. Nakonec jsme se rozhodli, že loď bude 3 metry dlouhá a 50 cm široká. Kokpit bude kruhový o průměru 45 cm. A basta fidli!

Hbitě jsme vytáhli včera nachystané dvě latě, zařízli je na správnou délku a podle mých norských poznámek jsme loď rozměřili. To znamená, že jsme našli střed lodě, polohu masiku (tj. hlavního palubníku, který jsme včera úspěšně slepili), polohu zádové opěrky (resp. konce kokpitu) a taky všech žeber.


To rovné jsou budoucí boky lodě.
To prohnuté je masik.
Loď se nám už pěkně rýsuje, neníliž pravda?!

To jsme si celé na bočnice namalovali a protože máme latě rovné, přišlo na řadu naklížení koncových náběhů, kterými z nich děláme latě ohnuté. Náběhy jsme k bočnicím přiklížili a přikolíkovali a tím bylo dneska takřka hotovo.


Naklížené přední náběhy

Po drobném úklidu dílny jsme ještě zalepili další masik. To protože dětských lodí je v plánu celkem pět a máme v zásobě ještě nějaký materiál, tak proč ho nezpracovat. Na závěr pár fotek (tentokrát mobilem, tak se omlouvám za sníženou kvalitu). A s dobrým, opravdu dobrým pocitem hajdy dom! 


A tady už je kompletní loď v celé kráse!
No není nádherná? :-)

neděle 27. ledna 2013

Kachní líheň opět ožívá

Je to zase tady! Po měsíčním ischiasovém výpadku máme zase roupy. Proto jsme s Honzou podnikli výpravu do notně již zaprášené Kachní líhně, abychom provedli inventuru rozjetých projektů, materiálu a sil a naplánovali, co všechno letos v dílně podnikneme.

Nejprve tedy, co za námi z loňska zůstalo. Udělali jsme několik pádel a na spoustu dalších máme připravené polotovary. Pro zlepšení výroby máme teď v záloze další tajnou zbraň,ale nechci to tu ještě rozkecat, protože s tím budeme potřebovat pomoc.


Překližkáč visí u stropu

V dubnu 2012 jsme ke stropu pověsili nedokončenou The Slutty Pumpkin - překližkový kajak. Došli jsme do fáze, kdy máme hotové dno a palubu a teď nás čekají "drobnosti" - kokpit, dekly na komory a kompletace lodě. Nechce se nám to nějak bastlit, a tak jsme se rozhodli, že trochu zlepšíme svoje znalosti. Další pokračování tohoto příběhu bude někdy po květnu 2013.

Na konec roku 2012 jsme měli naplánovanou hromadnou stavbu skin-on-frame lodí. Měly to být 3 dětské a jeden "dospělácký" kajak. Ale kvůli již zmíněným porouchaným zádům a taky kvůli tomu, že dřevo dorazilo (jako tradičně) pozdě, jsme tuto akci odpískali. Mezitím se ale ohlásili ještě dva zájemci. Ti jsou naštěstí z Budějovic, takže to vypadá, že po práci přeci jen 3 dětské kajaky postavíme. 


Vlevo skoro hotové pádlo,
vpravo dříví na 2 dětské kajaky

A právě proto jsme dneska s Honzou nejprve dvě hodiny přebírali otýpky nařezaných latí a popisovali je, abychom příště věděli na co jsou určené. Pak jsme udělali čtyři hromádky: pro Lukáše, pro Brčka, pro Markýze a do skladu. A teď se může začít.

Našlo jsme laťky, ze kterých jsme se rozhodli slepit "masiky". To jsou palubníky, tedy nosníky, které jsou kolmo na osu lodě přímo před jejím kokpitem. Aby se pod ně vešly nohy, jsou prohnuté. Pro eskimáky mají téměř mystický význam - a když si vzpomenu, jak jsem ten svůj pižlal z ohromného ohnutého kusu dřeva, docela je chápu. Ovšem pro účely dětských lodí jsme se rozhodli jít cestou nejmenšího odporu a sestrojili "masikátor" - přípravek, na kterém je lepíme ze tří lajsniček.


Masikátor a jeho spoluautor Honza



A pak zazvonil konec a příští pracovní odpoledne slavnostně odstartujeme stavbu 3 dětských tradičních kajaků skin-on-frame. Pro toho, kdo netuší oč jde, je to stavba lodí v duchu původních postupů, jak inuité stavěli svoje původní kajaky. Jediný rozdíl je v tom, že budeme potahovat plátnem, nikoli kůží. Více o stavbě najdete tady.