neděle 11. února 2018

Pohádka pro Vojtu

Letos se mi na stůl nahrnula spousta práce na pohádkách - pro Lukáše mám už dlouho rozdělaný rukopisné Pohádky o Dřevonošovi, vázaný v kůži a dřevě. Do toho jsem rozdělal něco pro Amálku Klokočníků. Aby toho nebylo málo, dostal Lukáš od kamaráda Vojty "překrásné kameny".

Chtěl se mu odvděčit, a napsal mu dopis, že mu ho pošle poštou. Asi aby to bylo opravdu oficiální. A k tomu chtěl pohádku o tom, jak strom Vojta žil na ostrově v dalekém moři. Jednoho dne si z větví udělal loď a doplul do Čech, kde zapustil kořeny. A tam pohádka končí.

Tak jsem děj pohádky trochu natáhl a rozhodli jsme se, že z toho uděláme knížku. Když dětskou knížku, tak s ilustracemi a když s ilustracemi, tak s linoryty, to je snad jasné. Celé nám to zabralo asi dva víkendy a kdybych byl neudělal postopadesáté osmé stejně hloupou chybu se směrem vláken v papíru, byl bych dost pyšný. Takhle jsem dejme tomu - spokojený.


Když byl text hotový, začali jsme s linoryty.
(Ten na obálku je samosebou špatný, později jsem doryl ještě zrcadlově převrácený.)


Pár obrázků si Lukáš taky natiskl, ale že by ho to nějak extra bavilo, to zas ne. 


Kolorování, to je jiná.

Nádherná a milá práce.

Ruční dílna, zrovna jedeme slunce.

O týden později bylo hotovo.
Takhle vypadá obálka.

Ukázka textu

Vnitřní strana desek je modrá, jako moře.
(Ten proužek vpravo od žraloka...)

Na světě je jeden zkušební a dva číslované výtisky. Vše s podpisy autorů.
Zkušebák je můj, jednička patří Vojtovi a dvojka je Lukyho.
Papíry mám sice o 90° pootočené, takže se hnusně krabatí.
Ale na hřbetech je, alespoň myslím, progres vidět.

Vojta spolu s knížkou dostal i ručně psané poděkování.