Vesterály - přípravy v plném proudu

Jak je jistě dobře vidno z chlívečku "Do Norska zbývá najet", už se blížím ke stanovenému cíli. K dnešku mi chybí z naplánovaných 200 km ujet 44, což dám, jak by pravil klasik "s prstem v nose." Akci jsem spustil 21.4. a to znamená, že jsem najezdil 156 km za 2 týdny, respektive v sedmi pádlovacích dnech (z nichž jeden byl jen do počtu - to jsme se s Pavlou slunili na břehu a aby řeč nestála, dal jsem si kilák a půl.) Ručičky mě sice trochu pobolívají, ale dá se to vydržet.

Pokud nejsem na lodi, pracuju zlehka na výbavě - byl jsem ustanoven za nosiče lékárny, takže ji vybavuji. Nakoupil jsem všelijaké náplasti, hlavně hřejivé na záda. Už teď jsem celý zpocený strachy, při pomyšlení na ty 3000 kiláků v autě tam a 3000 zase nazpátek. Brrr. Taky přemýšlím, kam lékárnu v lodi uložím. Mám jedno docela zajímavé řešení, až ho udělám, nejspíš to i nafotím a zveřejním.

No a nakonec jsem ještě nelenil a kontaktoval Anderse Thygesena z Norska, jestli by nám k cestě něco neporadil, před něčím nás nevaroval. A rozjela se akce nevídaná!

Dal mi kontakt na kamaráda Asleho z Vesterál, který mi okamžitě odepsal, že se s námi rád potká, nabídl nám i převoz autem a hlavně poslal tenhle odkaz: Chajda. Je to chatička jejich kajakového klubu, kterou nám nabídl k dispozici s kouzelným popisem: "Není to nic moc, ale je na krásném místě, vhodném k prozkoumání této části Vesterál. Na západ od ní nic není, jen o nějakých 1500 km dál leží Grónsko. Tak by se vám mohla líbit."

Chatka dobrých lidí!

A to není všechno - ještě napsal svému kamarádovi Bentovi, který nás zřejmě zásobí mapami! To je prostě neuvěřitelné a opět se ukazuje, že měla pravdu naše babička, která tvrdívala, že: "křesťan všude bratra má." My sice nejsme křesťané, ale zjevně to platí i pro kajakáře.