pátek 27. května 2011

Není vždycky posvícení

Minulý pátek jsem si po dvaceti šesti letech (opravdu - 26 let), došel pro protitetanovku. Takže jsem celý víkend ležel na pravém boku a protože jsem měl povinnosti jinde, na kajak jsem se nedostal. Myslel jsem si, že to napravím v tomto týdnu, ale ani p.d.

Byť jsem byl v Kájově, odkud to mám na vodu už jen kousek, víc než často, pracovní povinnosti a únava z té protivné injekce (jo, a to musím ještě 2x) vedly k tomu, že jsem odpoledne většinou prospal a na loď ani nevzpomněl. V úterý jsem se vzepjal k tréninkové jízdě na bicyklu, aby mi svaly zcela neatrofovaly, ale moc mi to nejelo.

Ve středu jsme s Honzou vyrazili do Kachní líhně chystat pádlo, které chceme na blížícím se seakajakářském sympoziu slavnostně předat budoucímu šťastnému majiteli. Krom tohoto jediného pádla máme na Rozkoš již vše nachystané. Dokonce tam bude mít premiéru nádherný model Nanuk. Ovšem v dílně se nám dařilo jaksi v duchu celého týdne. Po ohoblování jedné půlky pádla došlo k nehodě, jejíž následky lze spatřit na přiložené fotce.


Wirelles Plane model 2011
(pro neangličtináře: bezdrátový hoblík)

Hned po této nehodě jsme sbalili fidlátka a odjeli na promítání skupiny Grónského klubu, která objela Elbu, místy za poněkud dobrodružných podmínek.

No a na čtvrtek jsme byli s Honzou domluveni, že alespoň ten jeden den se na vodu dostaneme. Kdepak. Únava a horko před blížící se studenou frontou ochromily naše síly natolik, že jediné, co proběhlo, byl běh lesem. Takže veškerou přípravu na letní ježdění v tomto týdnu lze shrnout: 28 km na kole, 7 km behom-behom.

Inu, není vždycky posvícení a snad to příští týden trochu doženeme!