Pondělí (7.11.11)
Protože jsem nejel jako obvykle do Kájova na poradu (po které se obvykle posunu na Lipno), dohodli jsme s Honzou, že budeme filetovat dno. Naprosto v klidu jsme zavěsili polotovar paluby ke stropu dílny na trubky topení a chystali se do díla.
 |
| Zhruba takhle vypadala situace v pondělí (foto je z neděle, jediný viditelný rozdíl je, že z lodi netrčí milión drátků) |
S mícháním epoxidu už moc neválčíme, tak jsme rutinně připravili tužidlo, pryskyřici, bavlněná vlákna, misky, váhu a KLACÍČEK na zamíchání směsi. Jistě všichni pochopí, že takový KLACÍČEK je věc dosti drahá a její obstarání věc složitá. Proto jsem sáhl do našeho second handu a vytáhl dřívko již použité s tím, že jej na epesní modelářské brusce očistím. Šlo o drobnost, proto jsem tomu nevěnoval mnoho pozornosti. A v tu ránu se to stalo.
Dřívko zmizelo ve škvíře mezi stolem a brusným kotoučem a necelou půlvteřinu po něm, zmizel tamtéž můj ukazovák pravé ruky. I když jsem ruku vytáhl bleskurychle (takovou reakci bych u sebe nečekal), stalo se, co se stát muselo a manikůru na tomhle prstu nebudu asi nějakou dobu potřebovat. Mám nehet obroušen vcelku do zásoby.
Naštěstí Honza (čerstvý absolvent záchranářského kurzu ZDrSEM) reagoval pohotově - když se mu podařilo vyrvat mi prst z pusy (kde jsem jej hojil), použil autolékárnu a i přes ztrátu asi 3,2 cl krve jsme mohli pokračovat a dílo dokončit.
Úterý (8.11.11)
Konala se předchozího dne odložená porada - protáhla se tak do noci, že nebylo Lipno ani nic. Tedy vcelku ztracený den. Na druhou stranu - nikdo si neublížil.
Středa (9.11.11)
Celý den jsem s poničeným prstem asistoval při stavbě dětského hřiště v Dubném. To mě natolik odrovnalo, že jsem další katastrofu odložil o jeden den. A stála za to.
 |
| Detail přídě - vypadá trochu ulepeně, což? |
Čtvrtek (10.11.11)
Během polední pauzy jsem totiž zaběhl k lodi, s tím, že vytahám poslední drátky, které hyzdily do té doby trup, abychom mohli o víkendu laminovat. Hm. Vytáhl jsem asi tak 5 drátků a byl jsem právě u zádi, když tu náhle se příď smekla (neměli jsme ji nijak přikotvenou ke stolu), a loď dostatečně rychle, abych ji nestihl chytit, ale dostatečně pomalu na to, abych si ten pád opravdu užil, spadla na zem. Byla v tu chvíli zatížená všemi žebry z dřevotřísky, takže se po dopadu ozval příšerný zvuk lámané překližky a bylo to.
Utrhl se bok ode dna. Takže namísto 30 minut jsem pak hodinu zachraňoval co se dalo a Honzovi jsem zničeně volal, že bych už asi k téhle lodi neměl být pouštěn, že nadělám víc škody, než užitku. Naštěstí zareagoval podobně jako táta, který se po vyslechnutí mých nehod zasmál, a řekl: "Vítej v klubu >Kdo nic nedělá nic nezkazí<". Mám pocit, že ho moje neúspěchy potěšily víc, než kdybych mu prostě zavolal, že máme hotové dno. Co s tím světem je?
Pátek (11.11.11)
Od magického data jsem očekával, že nás zbaví všeho zlého a to se celkem vyplnilo. Až na drobnou příhodu s brusným papírem. Pokud ho zakládáte do vibrační brusky a očekáváte, že vzniklý prach odsajete vysavačem na brusku připojeným, je experimentálně ověřeno (na vyžádání zašlu svůj a Honzův obraz plic), že je potřeba šmirglpapír perforovat, nejlépe v místech, kde má bruska odsávací otvory. Sebelepší vysavač skrz papír neodsává! Ovšem to byla už jen poslední dohra před závěrečným víkendovým finišem.
Sobota (12.11.11)
V sobotu jsme zalepili poslední nerovnosti - po filetování (vyplnění mezer mezi jednotlivými překližkovými díly lepidlem), jsou místa, která je potřeba zaplnit a přebrousit. A vše bylo připraveno na velké předfinále.
 |
| Loď si hoví jako neviňátko pod oranžovou palubou Co nás ale stála tenhle týden sil a krve, darmo mluvit. |
Neděle (13.11.11)
V rámci tohoto předfinále jsme v neděli po prvním eskimování s Grónským klubem, po jedné multicache a po Martinských hodech ve Zlaté Koruně (padla do nás jedna porce králíka, čtvrtka husy a celá kachna) jsme dobrousili poslední kousky a pak udělali veliký úklid. Vyklepali jsme dokonce i palubu pokojně si klimbající u stropu, vyšmejdili všechny kouty (našli jsme mumifikovaného tesaříka) a loď řádně připevnili. Vše je nachystané na laminování, do kterého se možná pustíme už zítra. Kéž nám nový týden přinese více úspěchů, budeme je potřebovat.
 |
| Poslední nedělní panorama Nedivte se, že není kompletní - je to z ruky iPphonem... Což mi připomíná, vymyslí někdo taky iKajak? |
