sobota 8. dubna 2017

Na cestu

Zhruba před týdnem jsme se vypravili na dalekou cestu - až do Říma. František sice zůstal doma, ale Lukáš - protože jsme letěli a on strašně chtěl letět - byl s námi. Na cestu jsem si do staré černé kůže vyrobil notýsek. Papíry byly ruční z Losin a vevázal jsem si do něj dokonce i ultrakrátkého průvodce po nejdůležitějších památkách.

Celou cestu - o které jsem podal zprávu jindy a jinde, jsme poctivě sbírali vzpomínky, důležité dokumenty (letenky, vstupenky, mapy atd.) a zástupce římské flóry (listy a květy). Sbírali jsme tak důkladně, že se nakonec tyhle pamětihodnosti do notýsku nevešly. 

Ovšem - my nejsme žádný amatéři a taková drobná nesnáz nás nemůže rozhodit! Slepil jsem na to všechno krásnou krabičku, do které jsme celou naší vzpomínku krásně uložili. Jako potah jsem navíc použil kopii naší popsané mapy města, takže v nouzi lze podle tohoto uměleckého výtvoru i projít celý Řím. 

(PS: poznámka pro tetu Martu: notýsek pasuje na výšku přímo vzorově, neboj!)

Krabička naležato - poznámka o nebezpečí se týká dvou nejhnusnějších parků, které jsem v životě viděl.
Uklízet odpadky italové vážně neumí.

Titulek notýsku namaloval Lukáš.

Tady je vidět část vevázaného průvodce, odborně stařeného ve směsi čaje a kafe.