Známé dílo Josefa Váchala, jeho "Dokonalou magii" (její úplný název najdete na konci textu), coby oddaný Váchalolog pochopitelně vlastním již dlouhá léta. Reprint vydal Trigon v roce 1997 a musel jsem ji tenkrát mít hned. Jenže s Trigonem se to má tak, že mi jejich vydání Váchalových knih "moc nevoní". Je mi to líto, ale jsou prostě bídná. Vazba ošklivá, tisk zoufalý. A tak jsem tuhle knihu přidal k ostatním a ani ji pořádně neprolistoval. Prostě mě to nijak nelákalo.
 |
| Váchalova Magie s moí převazbou |
Pak přešlo těch dvacet let a já si tu pozvolna chystám k vydání tu úplně nejdůležitější Váchalovu knihu (ale o tom jindy a jinde). A protože jsem se dostal do poslední fáze, k vazbě, rozhodl jsem se, že si plánované provedení na něčem vyzkouším.
Vzal jsem to důkladně. Abych zbytečně nemrhal materiálem (pekelně drahá hovězina), nejprve jsem absolvoval dva báječné kurzy knižní vazby na UMPRUM. Přednášeli nám tam Jan Hybner a Vlaďka Šturmová a snad jsem se tam konečně naučil základům knihařiny. Alespoň mám ten pocit.
Mezitím jsem si obstaral ještě jeden výtisk Magie a rozebral ho na atomy. Jednoho krásného jarního dne jsem rozešil vazbu, listy vyndal, očistil od lepidla a namočil. Pak jsem je nechal na trávníku usušit. Vzhledem k špatnému tisku (barva je spíš šedá, než černá), jsem upustil od moření čajem, či kávou. Bál jsem se, že by se text i obrazy úplně ztratily. Nicméně listy se krásně zkroutily a vypadaly nádherně.
Pak do hry vstoupil Franta - něco ho zaujalo a knihou se proběhl. Takže tenhle konkrétní výtisk se kromě netradiční vazby dá rozeznat od ostatních velmi lehce. Na straně 85 je patrný obtisk Františkovy boty. Bohužel po zalisování se listy zase narovnaly, takže ty dětské ťápoty jsou jediným, co jsme v téhle fázi do knihy otiskli.
Po návratu z letní části knihařského kurzu jsem speciální opravnou páskou zalepil složky ve hřebetě tam, kde jsem je při rozebírání natrhl, či roztrhl. Pak jsem slepil skládanou předsádku s fialovým pruhem plátna uprostřed a dal se do šití. Šil jsem na kožené pásky (tedy "na tkalouny") a díky kurzu mi to šlo jako po másle. Největší radostí bylo vyšívání kapitálku. Je jasné, že se má nejprve šít ten spodní, který není moc vidět a jako z udělání jsem si knihu vzal obráceně. Takže jsem začal nahoře, kde se mi to tolik nepovedlo, ale to nevadí. Hlavně je vidět, že jde o ruční práci.
Nakonec přišly na řadu desky. Jak pečlivý čtenář ví, jsou z hověziny, zhruba 1,5 mm tlusté. Kůži jsem nejprve přiřízl, zakulatil hrany, nabarvil a pak zapracoval hrany. Spousta práce a popravdě, tady jsem se pohyboval na rozhraní dvou řemesel - knihařiny a sedlařiny. Vida, jak se mi víkend, strávený před třemi lety u sedláře v dílně, vyplatil.
Zavěšení do desek už byla hračka. Jen si musím pro příště zapamatovat, že kůži je lepší lepit škrobem a ne disperzí. Nakonec všechno do lisu a raději na víkend odjet na chatu, aby mě to nenutilo do lisu pořád nahlížet.
Nepovedlo se všechno na sto procent, ale povedlo se to tak, že mám radost a jsem spokojen, že kniha vypadá tak, jak jsem si zhruba představoval. Takže je to jasné - už vím, jak svážu těch šest výtisků jiné Váchálie, na které mi tu sedá prach! A Magii si snad už i přečtu. Vzít ji do ruky je teď absolutně něco jiného. Voní kůží, krásně se drží a má něco do sebe.
Úplně nakonec ještě slibovaný celý název Magie. Po jeho přelouskání všem neznalým jistě dojde, že přečtení celé knihy nebude o nic jednodušší, než její převazba:
Josefa Váchala dokonalá magie budoucnosti, utvořená imaginacemi krásna a lásky jakož i přetržením tradice starých magií a věr; hlavně proti představě katolického boha a všem imaginacím duchu svobodnému a čistému protivným namířená a bojující, co holubice z Archy uprostřed nečistého myšlení lidstva autorem vypuštěná v naději, že brzy krkavec, ba celé hejno jich následovati budou, by nalezli zemi novou a očištěnou, k doplnění Apokalypsy a Gnose, na konec pozměněné vítězstvím Antikrista, nehodným prorokem téhož byla psána v létech 1921 až 1922 a jím také vysázena, vytištěna a vydána co rukopis v 18 exemplářích.
***
 |
Takhle knihu vypravil Trigon
|
 |
| Rozebíráme knižní blok. |
 |
| Ajajaj, Franta zrovna doslova proběhl textem. |
 |
| Vázal jsem na tkalouny (ovšem kožené) |
 |
| Skládaná předsádka |
 |
| Šitý kapitálek, jak mě ho naučili na UMPRUM |
 |
| Titul |
 |
| Rozevřená kniha |
 |
| Ještě jednou celá kniha |
