Kachní zprávy: října 2020

Ze Zadaru do Brblinje

Kovidové mezivlní jsme s inteligencí nám vlastní chytře využili pro letos jediný a jedinečný výpad na moře. Posádku jsme utvořili na základě matematické řady uvedené v názvu článku: 66 - 68 - 70 - 72 - 74 - ano, kdo by čekal, že šesté číslo této řady bude 76, ten by se ošklivě mýlil. Za tato čísla totiž logicky pasuje 83. A pokud někdo tento matematický rébus vyřešíte, jste srdečně zván na sklenku rumu do Kájova.

Ale odhlédněme od matematiky! Vyrazili jsme v říjnu, kdy už nebývá v Chorvatsku to ohavné dusivé vedro, jako v létě. A trefili jsme to výborně. Třebas hned první den - na palubě jsme měli dva nováčky, proto bylo potřeba jim ukázat maximum možného: slunce, lehounký vítr, delfíny, létání s dronem a nějaké to popíjení na palubě a navečer zdarma kurz přístavních manévrů.

Povedlo se vše, jak je dobře patrné z fotek.

Za zády Zadar

Kapitán byl přísňák!

Taky byste vypadali unaveně, kdybyste odřídili celou cestu sami!

Martin je poprvé na moři.

Tajemný Míra

Pohoda

Nikdo si nemohl stěžovat.

Přidat popisek

Pivo probere i toho nejunavenějšího člena posádky.

Delfíny se mi moc vyfotit nepovedlo. Ale hejno to bylo fakt velké!

Další delfín před přídí!

Krásná loď, že?!

Vypadá to, že nefouká a loď stojí...
Zdání klame.
Ještě, že tam byl Míra a dron odchytil!

Brblinj - Katina

Druhý den opět ve znamení pohody. Koupačka, slunce a slabý vítr. Nováčky se snažíme marně zasvětit do tajů závodního jachtingu. Vysvětlit některým jedincům, která loď je první na stoupačku, byl nadlidský úkol.

Během dne Míra odpadl od původně nastaveného stravovacího režimu: snídaně - nic - dvojitá večeře a zbaběle vaří oběd. Nám ostatním to nakonec přijde jako docela dobrý nápad a s chutí pojíme. Předepsanou denní dávku vody (1,5 l) odvážně ředíme alkoholem. Zatím nám to funguje!

Odpoledne na plachty až do 16:00, kdy startujeme ohavný motor a abychom si to nějak vykompenzovali, baštíme octové brambůrky. Je to labužnický zážitek první třídy - hukot motoru a všichni octem zkřivené huby.

V Katyni není kromě jedné německé lodě ani noha. Ani lano. Vyvazujeme se bokem k molu a užíváme si indický večer. Samá korma a masala. Namlsali jsme se pěkně, jen někteří jedinci měli trochu těžké spaní.

O půlnoci dorazila flotila KWS, tak byl v přístavu docela šrumec. Zde přepis situace z našeho lodního deníku:

"Můžeme se vedle vás vyvázat?"

"Ano!"

"Díky"

Následně se loď, která se ptala otočila a vyvázala úplně jinde.

Učiněná snídaně u Tifaniho

Fanda zadumaný

A tady obhlíží obzor. Je to v pohodě, nikde nikdo.

Co to Petra pobavilo?

Martin vypadá jako starej mazák.

Kornati

Tohle se dá vydržet!

Z Katiny na Sali

V noci dorazila dlouho očekávaná fronta. Ráno vítr a déšť. K tomu je na odpoledne hlášená bóra. To bude fičák! Máme namířeno na Murter, ale právě bóra nám překřížila plány a u Žutu otáčíme na druhou stranu a prcháme na Sali. To se nějak nelíbí kapitánovi a vztekle sebou hodí na dno kajuty. Překližku o tloušťce 12 mm, kterou při svém držkopádu rozbil hlavou nám nakonec charterová společnost z kauce nestrhne. Nevěří totiž, že ten otvor Jirka probil vlastní lebkou.

V Sali přistáváme v neskutečném lijáku. Jakmile jsou lana uvázaná, déšť končí. Celé odpoledne prolenošíme - na programu máme pivo - kafe a vánočku. Jachtařsky je to trochu pro kočku, ale do bóry se nám nechce.

Na večeři jdeme kdo místní rybářské restaurace. Ta má jedinou vadu. Nemají ryby. Tak nám namísto toho připraví masové orgie. Porce nejde pod 1,5 kg masa. Večer ukončí příjezd mravnostní policie - Fanda se pokusil na promenádě napravit Mírovi bolavá záda a oba byli uvězněni.

Hustý!

S odjezdem asi chvilku počkáme.

Pak ho nemaj' bolet záda, když se neobléká!

Mračna pomalu ustupují.

Fanda to bere vážně!

Toto je 6 z 1485 hrnků kávy vypitých během této plavby.

Měníme kurz.

Chvíli to vypadalo dobře.

Pak ale začaly deště.

Dvě minuty po přistání v Sali bylo po dešti.

Bora zdálky

Ze Sali do Zadaru

Budíček poměrně brzy. Vybíhám k majáku kde se koupu a kontroluji, zda Slunce vyjde. Vše se ukáže v pořádku a tak se můžu vrátit na palubu, kde právě Petr servíruje místní speciality. Po burce vyplouváme.

Moře je temně modré a nádherné. Na zadobok sypeme j jihovýchodu. Sledujeme hasičské letadlo, které okolo nás krouží a nabírá vodu z moře, kterou přemisťuje o pár set metrů dál. Asi je třeba moře před zimou pořádně promíchat.

Jih Pašmanu už míjíme na motor. Ale současně konečně na chvíli poleví kapitánova ostražitost a my skáčeme letos naposledy do krásně vyhřátého moře.

Odpoledne je jako na houpačce. Vítr - flauta - vítr. Nemám na to nervy a jdu si zdřímnout. Kousek před Zadarem mě ale Jirka budí, že to konečně vypadá na opravdový vítr. Sedám ke kormidlu a hned umeju Mírovi nohy, neopatrně spuštěné z boků lodě v závětří. Paráda! Vítr 16-20 kn, na "skorostoupačku" jedeme 8 kn. Skvělé zakončení výletu.

V pět předáme loď a jdeme se kolem šílených varhan navečeřet do výborné Bruschetty.