neděle 12. května 2019

Zrovna jsem dočetl 2019


175. Palán, Aleš: Návrat do divočiny, Prostor, Praha, 2019

Obrazová kniha fejetonů, návratů na Šumavu za samotáři. Řekl bych, že jde o takový hutnější doslov. Ale doslov výborně čitelný. Ne, že by se "Raději zešílet" bez tohoto doslovu neobešlo. Obešlo, ale za mě by to byla škoda. 


Společnost mě děsně srala, ty modely, jak se mám chovat. Ale pak mi to došlo: Vždyť já se tak chovat vlastně nemusím.






174. Ohlssonová, Kristina: Sedmikrásky, Kniha Zlín, Zlín, 2013

Ojojoj. Tak tohle mi přišlo opravdu slabé. Asi jsem zmlsaný trochu důkladněji propracovanými detektivkami. Věnuju se jim zejména v audiožánru a mám naposloucháno dost, Takže dvě šílené rodiny dvou knězů, které okážou oblbnout i velvyslance kdesi v tramtárii... mě prostě nedostanou. Takže paní autorce nevěřím skoro nic.


Proboha. Starý zákon se přímo hemží nepochopitelně sadistickými příběhy, pomyslela si  Fredrika.





173. Ajvaz, Michal: Města, Druhé město, Brno, 2019
Velkolepé čtenářské hody. Jinak se tahle kniha popsat nedá. Jestli vás baví čtení jako takové, tak jste na pravé adrese. K tomu je to ještě gigantická záhada hlavolamu a virtuální cestopis z celého světa. Ideálně se čte, pokud máte po ruce internet, resp. Street View. Na místech do sebe několikrát vnořeného děje se můžete rozlédnout a doufat, že se spoza rohu vynoří třebas Olivie s krvavě rudými rty. Nebo můžete doufat, že se nevynoří a vy o ní budete moci i nadále snít. Totiž v místech, kde se zápletka rozplétá a poodhaluje se rouška tajemství, je tahle knížka nejslabší. Kdo ví, jestli to tak, jak autor v závěru podává, vůbec celé bylo. Kdoví!

Opravdu důležité věci není možné najít jinde, než na dobrodružných výpravách!





172. Raškovová, Lucie: Potkat anděla, vlastním nákladem, UMPRUM, Praha, 2017


Po Černé vlajce opět skvělá vazba (tentokrát zdravím Vlaďku Šturmovou).

Text samotný je nesmírně silný, vrhkly mi do očí slzy a to je vlastně všechno, co k tomu můžu napsat.

Stříbrné provazy deště rastrovaly město jako čárový kód.







171. Syrový, Jan; Urbánek, Lukáš; Urbánková, Sylvie: Černá vlajka, to jest pirátský román líčící neuvěřitelné příběhy několika námořníků v tropickém pekle Karibského moře sepsaný v letech 1989 - 1992 dle skutečných událostí, VŠUP, Praha, 1996


Naprosto dokonalý tisk, papír, typografie, ilustrace a pochopitelně i vazba (zdravím pana Hybnera!). Téměř váchalovsky dokonalá kniha, snad jen text mi přišel trochu slabší.

>>že by Plešoun - ticho - promluvil? Něco sdělit jistě chce, musíme ho vyslechnout. Už se blíží už chce mluvit, no tak děti poslouchejte: "U VŠECH MOŘSKEJCH, JÁ BYCH PIL!!" Plešoun vám chtěl cosi říct.<<







170. Gombrich, Ernst Hans: Umění a iluze : Studie o psychologii obrazového znázorňování, Argo, Praha, 2019

Uf, to byla tedy kláda. Pral jsem se s tím snad měsíc, pochopil velmi málo, nejsa moc vzdělán v dějinách umění, přesto mě to vzalo. Konečně někdo, kdo mi je schopen vysvětlit, proč se obrazy nemusejí (vlastně nemohou) nikdy podobat přírodě, předloze. A kdo by snad chtěl, aby fotky, kresby, nebo malby "vypadaly jako ve skutečnosti" je prostě - šosák! V závěru, kde se autor pouští do úvah o lidské řeči, bych při vzpomínce na skvělého pana Vasiljeva, že je na dost tenkém ledě. Ve výtvarném umění mu to sedí mnohem lépe.

Náš obraz viditelného světa neurčují jen vzorce stimulů na sítnici /=to, co vidíme/, její /té sítnice/ zprávy jsou modifikovány i tím, co o "skutečném" tvaru předmětů víme.





169. Kroutvor, Josef: Lesní eseje : texty z česko-rakouského pomezí a Šumavy, Archa, Zlín, 2019

Vždycky, když se mně někdo zeptá, kde beru čas na čtení knížek, vzpomenu si na JK a na mou vlastní otázku, kde bere čas na to věčné toulání a vydávání knížek. To je pro mě záhada. Byť konkrétně u této knížky je to trochu jednodušší. Velká část esejů už byla, k mému zklamání a překvapení, někde publikována. Včetně úvodní strhující balady Zlatý pruh. Ale tyhle texty se dají číst kolem dokola a navíc pro mě byly některé úplně nové.
Je mylnou představou, že uzavření pohraničního prostoru pomohlo přírodě a poskytlo jí klid k vlastnímu rozvoji. Vojáci zde napáchali více škody než užitku, krajinu nechránili, nepečovali o ni a neměli k ní žádný vztah. Zakázané území se proměnilo v izolovaný kus krajiny, případně cvičiště. Krajina doprovází člověka a ten se k ní může chovat dobře, anebo špatně. I divočina je kulturní pojem a neměla by být zaměňována za krajinu jen zdivočelou a zanedbanou.  





168. Garfield, Simon: Ten můj font : stručné dějiny typografie v esejích, Akropolis, Praha, 2018
Byť překlad je místy takový nějak divně šroubovaný, je tahle knížka čtivá a těžko se odkládá. Pochopitelně se mi slavní typografové trochu pletou, stejně jako jejich písma, ale třebas životní peripetie Gilla Sanse mi asi z hlavy hned tak nevypadnou, byť k jeho písmu budu přistupovat ostražitěji než dosud. A stejně tak si teď víc všímám písmen na dopravních značkách, či v katalogu Ikea.

Font Doves je kromě své krásy proslulý ještě něčím jiným... Cobden-Sanderson změnil názor. Ze strachu, že se (jeho) písmo bude používat pro podřadné publikace a nevhodná témata, odnesl všechny razníky a matrice na Hammersmithský most a svrhl do Temže. Náhlý popud? Spíše naopak. Cobden-Sanderson čin týdny plánoval a kovových písmen se tímto způsobem zbavoval tři roky! A toto se stalo v roce 1916. A největší pecka je, že v roce 2014 byl font z řeky vyloven a písmo Doves obnoveno.




167. Kosek, Petr: Nalehko : Jak si užít i stovky kilometrů dlouhý trek, XYZ, Praha, 2019
Mám rád, když to má někdo v hlavě srovnané a Petr Kosek to v hlavě evidentně srovnané má. Na téma ultralight už jsem přečetl hodně knížek, a tahle se mezi nimi rozhodně neztratí! A navíc, je česky. Myslím, že stojí za přečtení, i pro ty, kdo si myslí, že ultralajtisti jsou jenom šílenci, kteří si zkracují držátka od kartáčků na zuby. Nejspíš se dozví, že to tak úplně není.


Pozitivní spirála hmotnosti: čím je lehčí batoh, tím rychleji můžu ujít stanovenou trasu. A když ji ujdu za míň dní, budu potřebovat méně jídla. Když budu mít méně jídla, budu mít ještě lehčí batoh. (volně převyprávěno)





166. Palán, Aleš: Jako v nebi, jenže jinak : Nová setkání se samotáři z Čech a Moravy, Prostor, Praha, 2019
Je to jako první díl, jenže jiné. Jako přechod z první knížky, které vévodili Klišíkové, je na začátku ledová sprcha, divoký člověk Bajza. Stejně jako v minulém díle mě některé rozhovory oslovily míň, po Bajzovi mě nejvíc strhli Zdeněk Sátora a Michael Stoniš. A nakonec hodně, hodně těžká Karin Kocumová. Nade vším visí otázka kdo tu vlastně žije na okraji a čeho okraj to je. No a nesmím zapomenout na vynikající fotky Johany Pošové!

Seš ňákej naprdlej, oslovil mě. Okamžitě jsem to popřel, tak jak bývá v civilizaci zvykem. Ale naštěstí jsem se zarazil, proč vlastně své negativní rozpoložení skrývat?! Trčíme tu pod celtou, Johana sem jela přes půl republiky a já už chtěl být jinde., pořád čekáme, že se vyčasí, a ono nic, postěžoval jsem si. Tak jsem z toho takovej rozhozenej. Načež Bajza  z voleje a bez přípravy – vyřkl reppliku, na kterou se nedá zapomenout: A POMÁHÁ TO?





165. Havel, Jiří: Příběhy půlnočního slunce, Carpe diem, Brumovice, 2019
Jura je ryzí dobrodruh. Neznám většího. A vlastně ani nechápu, proč není tak slavnej, jako "ti velcí" a známí dobrodruzi. Nejspíš o to nikdy nestál. Tahle knížka je destilátem všech předchozích, jsou tu ty nejdobrodružnější události, které ho na Severu potkaly. Nebo které on vyhledal? Těžko říct. Každopádně je Jura unikum, největší číslo a borec, kterého znám!

Na závěr večera promluvil ředitel závodu Heiko a jako typický mlčenlivý Fin řekl jen, že všem přeje šťastné doplutí do cíle v Torniu. Sám musel při tom nejlíp vědět, že do cíle nedopluje řada posádek ani náhodou. Abych zjistil, jestli je Heiko skutečně tak mlčenlivý, zeptal jsem se naivně, co se stane, když závod vzdám. Heiko odpověděl "I don't know,"čímž finskou náturu potvrdil.






164. Stančík, Petr: Mlýn na mumie, Druhé město, Brno, 2013
Hukot. Tohle je jedním slovem hukot. Knížku mi vrazil do ruky kamarád s tím, že mě to bude bavit. A že autor nejspíš nemyslí na nic jiného, než na jídlo a sex. Asi to tak nějak bude.Závěr je dusivě těžký. Jestli se prokoušu gurmánskými částmi textu, kterých je fakt dost, přečtu si to ještě jednou. Detektivní zápletka mě totiž trochu odváděla od toho podstatného.

Více krmiva umožní, aby se narodilo víc lidí, kteří budou pracovat v továrnách. Továrny zase vyrobí stroje, které vypěstují více krmiva, a tak dokola. Pokrok se nedá zastavit, protože sám sebe pohání.






 163. Kroutvor, Josef: V kupě, Pulchra, Praha, 2012

Čínské tušové malby v Novohradských horách.Kresby z cest a čajový obřad. Toulání a domácí pec na pizzu. Vše zakončeno Baladou o hraničním pásmu a železné herce. Skrz naskrz Kroutvor. 


Šibui
I věci mají vrásky, nasbíraná léta. Ó, věci důvěrné, dotýkané, ohlazené jako oblázek. Odřená je střenka nože, ošlapané jsou střevíce poutníka. Malá hliněná miska s otlučeným okrajem se zubí a směje.





162. Velinský, Jaroslav: Poslední tajemství Jana T., Baset, Praha, 2003

O tomhle jsem nevěděl! Pokračování slavné vontské trilogie. Je to možné? Jasně, že je, plantážníci. A dokonce funguje. Pokud se v ději mihnou stará Jeremiáška, Haha Bimbi a Maxmilián Dráp, jsem nenávratně ztracen. Himbajs šůviks, tohle je pošušňáníčko. Dejte si placky na čelo, plantážníci a začněte číst!
Mlha zhoustla a páchla uhelným kouřem. V nazelenalé záři pouličních plynových lamp vířilo barevné listí, předčasně otrhané ze stromů náhlými poryvy studeného větru. Chodci spěchali ulicemi s vyhrnutými límci kabátů a tu a tam bylo vidět otevřený deštník  i když nepršelo, všudypřítomná mlha prosakovala až na kůži.... Hoši z Rychlých šípů se sešli v klubovně kolem páté odpolední.






161. Lawrence, David, Herbert: Muž, který miloval ostrovy, Radix, 2011
Kniha o moři mě dovedla k dalším knihám a tohle je jedna z nich. Spíš povídka, než kniha. Spíš úvaha, než povídka. Nakolik to mohu posoudit, jde o potřebu minimalismu. Pokud člověk věci bere tak, jak má, skončí nakonec v malém přístřešku. A dost možná mu u toho hrábne.
Dorazil ke člunu. Odhrnul sníh, sedl si do závětří lodi a díval se na moře, které se mu ve vysokém příboji kroutilo u nohou. Kameny vypadaly podivně přirozeně ve světě, který se stal přízračným. Slunce už nesvítilo. Sníh padal v těžkých vločkách, které jako zázrakem mizely, jakmile se dotkly černi moře. Drsné vlny hlučely v pobřežním štěrku a sápaly se vzhůru po sněhu. Mokré skály byly drsně černé. Miliardy vířících démonických vloček se neustále dotýkaly černého moře a mizely.








160. Holcová, Milena: Já nic, já Mohamed : vyprávěcí knížka, Šalvar, Praha, 2018 

Klasika, o islámu a jeho zakladateli se pořád dokola mluví a mluví, ale aby se o něm člověk něco kloudného dozvěděl, to ne. Samé dohady a fámy. Paní Holcová, které si vážím, o věci ví zřejmě dost a vše vypráví co nejvíc nezaujatě. A přitom čtivě. Tedy kromě pasáží pojednávajících o Prorokově domácnosti. Ty jsem moc nedával a ve jménech a osobách se ztrácel. Pokud se chcete dozvědět něco víc, než jen dokola omílaná klišé, s touhle knížkou uspějete.

Co masakr udělal se samotným Mohamedem, si dokážeme představit jen stěží. Na jedné straně prvních čtyřicet let jeho života dokládá, že byl mírný člověk, na druhé už byl nějaký čas velitelem úspěšné armády. Jako takový se nemohl trápit výčitkami. Ztvrdl. V jeho duši asi nezůstala hluboká jizva, jen jakýsi umazaný stín. Bylo to strašné, ale nešlo to jinak.





159. Klimešová, Hana: Josef Portman knihtiskař litomyšlský, Regionální muzeum v Litomyšli, Litomyšl, 2018
Proti obsáhlé studii Arbor Vitae mrňavá knížka, ale o to radostnější čtení. Náramně jsem si početl hlavně u Portmanova životopisu. Řada informací, historek a anekdot jinde nepublikovaných, ale pro získání komplexního pohledu na JP stejně důležitých, jako suchá fakta.

Potkal Portman na podloubí sbormistra (spolku) Vlastimil a prohlásil: Včera jsem napsal závěť a odkazuji Vlastimilu tisíc korun, ale jen pod podmínkou, že mi na pohřbu nebudete zpívat. Po nějakém čase zpíval Vlastimil na pohřbu svého přispívajícího člena; Portman se pohřbu zúčastnil. Na cestě ze hřbitova dohonil sbormistra se slovy: Zvyšuji svůj odkaz Vlastimilu o dalších tisíc korun.






158. Rohmer, Sax: Zrádný doktor Fu Manchu - Návrat doktora Fu Manchu - Ruka doktora Fu Manchu, Ametyst, Praha, 1995
Proti první části (viz knížky z roku 2018), vydané téměř před sto lety, smrdí tyto tři další díly nastavovanou kaší. Jedinou možností jak tuhle kolovrátkovou variaci stále téhož zdolat, je nakazit se angínou a snížit si tak intelektuální možnosti na minimum. Velmi slabé dílo, ale v posteli s horečkou se to učíst dá - jsem toho živoucím důkazem.  

"Smithi!" křičel jsem. "Pomoc, pomoc!" Hlas mi selhával, ale přesto jsem se snažil vykřiknout znovu, když, posbírav všechnu svou duchapřítomnost a odvahu, jsem si uvědomil, že bych mohl své energie využít líp, a začal jsem plavat vpřed, zoufale odhodlán čelit všem hrůzám toho místa - a nevzdat se života tak snadno, mám-li zemřít.





157. Kroutvor, Josef: Rozsypaný čaj, Knihovna Jana Drdy, Příbram, 2005

Další výborný Kroutvor. Jeho "haiku" - tedy haiku obsahem, nikoli formou, mám nejraději. Jediná potíž je, že je knížka tak krátká. Ale možná, že to není potíž, ale přednost. Kdo ví.


Mám rád široké okraje a prázdno mezi řádky. Krátké zápisky - ani ne myšlenky, ani ne nápady. Zápisky jako dřevěný plaňkový plot.





156. Strøksnes, Morten, A.: Kniha o moři aneb Umění lovit ve čtyřech ročních obdobích na otevřeném moři z gumového člunu žraloka grónského, Argo, Praha, 2018
Jsou knížky, které nabízejí odpovědi a knížky, po jejichž přečtení se člověku vyrojí spousta otázek a potřeba přečíst milion dalších knih. Kniha o moři je z té druhé skupiny. Je lehká, vtipná, ale žádná legrácka to není. Pokud máte rádi moře, sever, lodě, verliby a tresky, pak je to napsané přímo pro vás. Odehrává se to na Lofotech. Kdo tam byl, zase může vidět tu jejich vysokou stěnu, přes kterou se přelévá podvečerní světlo. Jenže Lofoty jsou jen kulisami, člověk se při čtení dostane mnohem dál. Co je to za knížku, vlastně nevím. Je to beletrie, reportáž, populárně naučná? Těžko říct. Ze čtení jsem byl nadšený. A jediné, co mi při čtení vadilo, byla absence příloh. Tohle mělo vyjít ve velkém formátu s mapami, obrazy zvířat, výkresy majáků.

Pro Thúlé, Hyperborejce a jiné legendární představy o severu není příznačná prázdnota a pustota, ale krása, čistota, klid – a touha po tom všem. Neznámý sever byl svým způsobem rezervací či místem pro vše vznešené, pro něco, co nemůžeme zneužít, v čem je cosi neposkvrněného a nevinného – nevinného až panensky. Thúlé už není sen na konci známého světa, ale místo, po němž člověk stále touží.






155. Koudelka, F. J.: Škeble v plamenech, Kokos, Osek u hasičárny, 2019

Sedmé Lečo je tu! Opět strhující příběh, tentokrát z drážního prostředí. Barevně ilustrováno  a ručně kolorováno! Oficína z Oseku v nejlepší formě! A pozor! Dotisk nebude, štočky jsou zakopány na neznámém místě! 


Zkoprnělí lidé zírali na zmateně pobíhající strašidlo s hořící šiškou. 







154. Váchal, Josef: Mystika čichu, Paseka, Praha, 1999

Po čase jsem sáhl do archivu a přečetl si něco ze starších věcí. Nejkrásnější Váchalova knížka, to asi sedí. Jenže - je to tu zas, Váchal s přebalem. Myslím, že vím, na čem budu na podzim pracovat. Jinak čtení těžké a asi nepříliš vhodné do dnešní rychlé doby.


Znakem pátého Genia, ČESNEKU, je ostrost, čich drásající, barva oranžová – základní pomůcka v Magii, vystoupení z kruhu ochraného a Veškerenstva; MEČ proti DEMONŮM vytasený!






153. Blackwood, Algernon: Vrby, Vyšehrad, Praha, 2018

Tajuplná povídka z expedice na Dunaj, kamsi za Bratislavou. O kánoích a vodáckých záležitostech toho autor moc neví, narozdíl od vyvolání temné a tíživé atmosféry. V tom je excelentní!


"Budeme mít štěstí, když se nám podaří odjet bez další pohromy."... "Bez další pohromy! Proč, co se stalo?" "Zaprvé  kormidlovací pádlo zmizelo," řekl tiše ... "A na dně kanoe je trhlina," dodal s nepatrným, ale opravdovým zachvěním v hlase.






152. Hubáčková, Vilma; Rokytová, Bronislava: Josef Portman (1893-1968) : Na pomezí bibliománie, Arbor Vitae a PNP, Praha, 2018
Kdo čte Váchala, musí znát i Portmana. A konečně je k tomu pořádná příležitost. Po pár tenčích knížkách konečně pořádný svazek. Že Portmanovi fakt foukalo na maják je jisté, ale možná právě díky tomu dokázal vytvořit Dílo. Myslet si o něm může kdo chce, co chce, jenže věděl co chce a šel si za tím. A dokázal to!

Než na začátku roku 1968 zemřel, vědomě naložil se svou pozůstalostí podle svých představ. Aby zachoval celistvost sbírky, věnoval paradoxně největší část socialistickému státu. Zda by tak učinil stejně, kdyby se dožil srpnových událostí, tedy invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, zůstane otázkou. Zjevné však je, že své sběratelské a bibliofilské činnosti byl Josef Portman schopen obětovat a nakonec i obětoval, zcela vše.






151. Hölldobler, Bert; Wilson, Edward, O.: Cesta k mravencům, Academia, Praha, 1997
Po Žďárkově Hmyzích rodinách a státech další zásadní broučkologické dílo. Úchvatné pohledy do nitra mravenišť. Co tam se děje, je naprosto neuvěřitelné! Tohle jsme měli fasovat na základce, namísto těch přihlouplých učebnic.

Pohyb kusadel není pouze rychlý; tento pohyb je nejrychlejší ze všech pohybů, jejichž rychlost kdy byla v živočišné říši měřena! Celý stisk od okamžiku, kdy se široce rozevřená kusadla začínají svírat, do okamžiku, kdy se setkají, trvá něco mezi 0,0003 až 0,001 sekundy. Do té doby byl nejrychlejším zaznamenaným pohybem skok chvostokoka , který trvá 0,004 sekundy, útěková reakce švába (0,04 sekundy), pohyb přední nohy kudlanky lovící kořist (0,042 sekundy), vystřelení jazyka drabčíka na kořist (0,001-0,003 sekundy) a skok blechy (0,0007-0,0012 sekundy). Kusadla se pohybují rychlostí 8,5 metrů za sekundu.






150. Carter, Lin: Zákulisí Pána prstenů, Argo, Praha, 2002

Zřejmě tak trochu omyl. Tohle mola být výborná bakalářka, diplomka, ale na knížku to podle mě nedá. Možná i trochu ztraceno v překladu, nevím. Každopádně tohle už znovu číst nebudu chtít. 

Zajímavá pasáž, která uvádí Gandalfa a Froda do těsné blízkosti, se nalézá v první části Heimskringly:

Po smrti Hálfdana Černého mnohý král po panství zatoužil,
jež zanechal. První z nich ze všech byl Gandálf král, Högni a Fródi po něm, synové Eysteina, krále Hedemarky.






149. Forsyth, Frederic: Žádné stopy, Euromedia Group, Praha, 2004
Výborné letní čtení, velmi vhodné kupříkladu na chatu. Přečteno ne jedním, ale několika dechy, koneckonců jde o sbírku deseti povídek. Nejlepší asi Císař, reminiscence Starce a moře, s velmi radostným závěrem.

Na dece před nimi ležela spousta součástí, z nichž bylo ještě před nedávnem sestaveno na šest pojistných zařízení připojených k pumě... Pod fotografií bylo napsáno: "Hochům, co dovedou kouzlit s bombami, majoru Mikeu Halloranovi a desátníku Samu Nutkinovi, vděčně a s díky obyvatelé vesnice Steeple Norton v červenci 1943." Pan Nutkin se na fotografii hrdě zadíval. "Kluci z šesté třídy, to určitě!" řekl si.







48. Pratchett, Terry: Pastýřská koruna, Talpress, Praha, 2017
Melanchonie. Já vím, že Pratchettovky jsou poněkud pokleslá literatura, ale prožil jsem s nimi kus života a tahle je opravdu poslední. Měl jsem sice nejradši "městské" knížky, kapitán Elánius byl můj hrdina No. 1, ale i bábi Zlopočasná a stařenka Oggová byly vysoko na žebříčku oblíbenosti. Takže trochu zklamání, že konec série připadl na Toničku Bolavou, která mi byla poněkud protivná, ale - konec dobrý, všechno dobré. Když čtu seznam knih celé Zeměplošské série, nemůžu uvěřit, co všechno jsi stihl. Sbohem Terry! 

Budeme s nimi bojovat v horách. Budeme s nimi bojovat na kamenech. Budeme proti nim bojovat v kopcích i dole v údolích*. Nikdy se nevzdáme!
*/ Pozn. aut.: V Lancre bylo podobných útvarů až, až, takže simohli vybírat budoucí bojiště dle libosti. Pokud se ovšem dokážou vyškrabat tam nahoru nebo spustit tam dolů.







147. Urban, Otto, M., Wittlich, Petr, Habereder, Ingeborg: Alfred Kubin - rytmus a konstrukce, Egon Schiele Art Centrum Český Krumlov, Arbor Vitae Praha, 2003 

Kubin. To samo o sobě stačí. Země snivců a statek ve Zwickledtu. Nikdy a nikým nepřekonaný kreslíř. V tomhle katalogu je všeho dostatek - teoretických úvah kunsthistoriků, stejně jako vzpomínek a prózy samotného Alfreda Kubina. 


Umět kreslit bývá často vskutku vítaný dar. Muset kreslit z vnitřního tlaku znamená osud.







146. Scott Jurek, Jenny Jureková: Na sever. Jak jsem našel svou cestu na Apalačské stezce, Mladá Fronta, Praha, 2019

Apalachian Trail mě fascinuje, stejně jako spoustu dalších lidí. Takže bezva, je tady knížka o něčem, co mě interesuje. Na druhou stranu, při vší úctě k všemu, co dokázal Scott Jurek, mě tenhle přístup, který zvolil, prostě nesedí. Je to borec, je to machr, ale běžet AT? To nechápu. Nicméně za přečtení tahle věc rozhodně stojí.

"Hele, kdykoli z AT sejdeš, třeba pro vodu nebo do nějaký chaty, dej pak pozor, aby ses vrátil na stejný bod, kdes ji opustil. A na konci každého dne přejdi silnici a sáhni na nějakou věc, třeba na strom, kámen nebo ceduli, v místě, kde stezka pokračuje. Tak budeš vědět, kde příští den začít, a nevynecháš ani cenťák trasy. Tak jsem to dělal já."






145. Roman Szpuk: A zavaž si tkaničky - na potulce, od října 2012 do října 2014, 65. pole, Praha, 2016

Mistr Szpuk. Umět tak psát deník, jako on. Marně se o to pokouším a vím, že to nikdy nedokážu. A to nejen proto, že moje znalost typologie oblaků končí někde u columbusů. 

Těžké a složité čtení, uprostřed knihy jsem se trochu ztrácel, ale na konci to opět naskočilo a dočetl jsem jedním dechem.

Nad ponořenou hlavu labutě dopadl list. Na louce našlapuje pes jak čáp. Aha - veverka opodál si v trávě bezstarostně poskakuje. Pes startuje. Veverka prchá ke stromu. 
"Broku, fúj, fúúúj!" řve panička.





144. Klimešová, Hana; Klínková, Hana; Váchal, Josef: Cestopisák Josefa Váchala; katalog výstavy, Regionální muzeum v Litomyšli, Litomyšl, 2019
Váchal. Vtipný a veselý. Deník z cest! Jedna velká radost. K tomu plánovaná cesta po stopých téhle veliké výpravy. Letos se v Litomyšli vytáhli!!! 


"Samý strop." (Váchalův povzdech v trochu jiném deníku, týkající se práce na výzdobě Portmonea.)







143. Hájek, Pavel: Josef Váchal ve sbírce Viléma Trmala ; Holt si to musíte dát dovázat, jinej exemplář už není. Kodudek, Praha, 2019

Že bych se někdy dokázal těšit četbou soupisu knih, to bych si nikdy nepomyslel. Ale je to tak. A tohle je katalog snů - zkušební výtisk Prášilské papírny, Vidění sedmera dnů tištěné Váchalem na jeho zlatičce v původní vazbě, Krvavý román s korekturními poznámkami, nebo Šumava tištěná pro A. Mackovou. A to všechno prosím v soukromé sbírce. 

Katalog je jako bonus doplněn třemi nikde nepublikovanými texty! Tohle by měl mít každý váchalista na čestném místě.

"K vydání této knihy přijal jsem na subskripcích 0,000.000 Kč" (připsáno Váchalem na okraj jeho výtisku Šumavy)






142. Novák, Jan; 99, Jaromír: Zatím dobrý, Argo/Paseka, Praha, 2018

Jak mám Jaromíra 99 v oblibě, tady jsem se dočkal mírnéhio zklamání. Proti strhujícímu originálu je tahle komixovka výrazně slabší. Asi by to mělo být syrovější, nevím...


Tak a bez toho posledního kompasu jsme namydlený.
Berlín je támhle.






141. Koudelka, F. J.: Smrt špionky aneb Cecky na cucky, knihtiskárna Kokos, Osek, 2019


Avízo z Prahy, že vyšel nový Koudelka mě se stoprocentní jistotou vždycky probere, donutí nakopnout auto a pro tu nádheru dojet. Mrzí mě jen jedno, že se Mistr momentálně věnuje spíše menším věcem. Ale třebas zas přijde nějaká bomba.

Míjelo ho množství bezvýrazných, anonymních lidí se sklopenýma očima, ponořených do svých mobilů, nevnímajících skutečný svět kolem sebe.Nezajímal se o ty šedivé figury, stejně jako se ony nezajímaly o něho.





140. Urzidil, Johannes: Jdu starým lesem, Jihočeská vědecká knihovna, České Budějovice, 2005


K téhle knížce jsem se dopracovával fakt dlouho. Od SVK jsem ji dostal hned po vydání (byla to výměna za nějaký Váchalův reprint). Pořád jsem to odkládal. A teď teprve jsem se začetl a nelitoval. Povídka U hranic z dávno zmizeleho světa mi přišla nejlepší.  


A dětsví je pryč, roztříštěné jako sklo.







139. Jirotka, Zdeněk: Saturnin, Klid, Boršov nad Vltavou, 2019


Na cestu za polární kruh jsem si po letech připravil Saturnina. U téhle knížky vždycky vzpomínám na babičku - jednak mi tuhle klasiku poprvé ukázala a pak vždycky vypadala a chovala se tak, jako by ze stránek vystoupila. Tak jsem si to tentokrát svázal do kůže ze staré aktovky, která nám po babičce zbyla.

Saturnin je vůbec velmi důmyslný muž. Dodnes nechápu, jak to dělal, že se Miloušovo lehátko, obyčejně uprostřed vyprávění, zázračným způsobem složilo a pohřbilo blazeovaného světáka ve svých troskách.






138. Olič, Jiří; Skála, František: Velký Strážce, Petrov, Brno, 1995

Pecka, objev roku!!! Olič a Skála, tomu říkám kombinace. A texty jsou naprosto dokonalé diamanty.

Druhé místo: Závodíš-li s lavinou, netěš se z pěkného druhého místa.
Fotografie: Všechno, co se nevejde do objektivu, je subjektivní.
Sníh: Sníh je déšť, který zaspal.
Ledovec: Z dobrého učitele je viditelná pouhá 1/8.








137. Rudiš, Jaroslav; 99, Jaromír: Alois Nebel, Labyrint, Praha, 2018 


Základní rovnice: komix + Jaromír 99 = záruka kvality. Koho by napadlo, namalovat sněhuláka černou barvou? A stejně je jasné, že je sněhobílý...



To já se vždycky zavřu na hajzlík a svět je mi ukradený. Všechny problémy se vejdou do krabičky od mýdla. Tak malý ten svět je.




Předchozí článek zde.

Seznam:
175. Palán: Návrat do divočiny (25. 12. 2019)
174. Ohlssonová: Sedmikrásky (24. 12. 2019)
173. Ajvaz: Města (23. 12. 2019)
172. Raškovová: Potkat anděla (15. 12. 2019)
171. Syrový-Urbánek: Černá vlajka (12. 12. 2019)
170. Gombrich: Umění a iluze (12. 12. 2019)
169. Kroutvor: Lesní eseje (18. 11. 2019)
168. Garfield: Ten můj font (13. 11. 2019)
167. Kosek: Nalehko (10. 11. 2011)
166. Palán: Jako v nebi (19. 10. 2019)
165. Havel: Příběhy půlnočního slunce (12. 10. 2019)
164. Stančík: Mlýn na mumie (2. 10. 2019)
163. Kroutvor: V kupě (18. 9. 2019)
162. Velinský: Poslední tajemství Jana T. (15. 9. 2019)
161. Lawrence: Muž, který miloval ostrovy (8. 9. 2019)
160. Holcová: Já nic, já Mohamed (5. 9. 2019)
159. Klimešová: Josef Portman knihtiskař litomyšlský (23. 8. 2019)
158. Rohmer: Zrádný - Návrat - Ruka doktora Fu Manchu (22. 8. 2019)

157. Kroutvor: Rozsypaný čaj (19. 8. 2019)
156. Strøksnes: Kniha o moři
155. Koudelka: Škeble v plamenech (11. 8. 2019)
154. Váchal: Mystika čichu (7. 8. 2019)
153. Blackwood: Vrby (29. 7. 2019)
152. Hubáčková: Josef Portman (25. 7. 2019)
151. Holldobler: Cesta k mravencům (20. 7. 2019)
150. Carter: Zákulisí Pána prstenů (7. 7. 2019)
149. Forsyth: Žádné stopy (7. 7. 2019)
148. Pratchett: Pastýřská koruna (13. 6. 2019)
147. Urban -Wittlich - Habereder: Alfred Kubin (7. 6. 2019)
146. Jurek: Na sever (1. 6. 2019)
145. Szpuk: A zavaž si tkaničky (29. 5. 2019)
144. Klínková: Cestopisák (20. 5. 2019)
143. Hájek: Josef Váchal ve sbírce Viléma Trmala (19. 5. 2019)
142. Jaromír 99: Zatím dobrý
141. Koudelka: Smrt špionky (2. 4. 2019)
140. Urzidil: Jdu starým lesem (20. 3. 2019)
139. Jirotka: Saturnin (17. 3. 2019)
138. Olič: Velký Strážce (4. 3. 2019)
137. Rudiš: Alois Nebel (20. 2. 2019)

****************************************************************
2018
136. Polo: Milión (26. 12. 2018)
135. Hill: Řev motýlů (24. 12. 2018)
134. Villiers: Příšerný host (18. 12. 2018)
133. Plathová: Pod skleněným zvonem (16. 12. 2018)
132. Grubhoffer: Zdánlivá smrt (12. 12. 2018)
131. Heinz: Čarodějův učeň (30. 9. 2018)
130. Beckford: Kalif Vathek (5. 11. 2018)
129. Hloucha: Pavilon hrůzy (9. 12. 2018)
128. Simmons: Terror (8. 12. 2018)
127. Reymont: Upír (21. 11. 2018)
126. Gautier: Román mumie (28. 10. 2018)
125. Ray: Malpertuis (25. 10. 2018)
124. Dušková: Muší story (25. 10. 2018)
123. Peruta: Od devíti do devíti (24. 10. 2018)
122. Maiello: Vampyrismus a Magia posthuma (23. 9. 2018)
121. Cámara: Záhada sfingy (8. 9. 2018)
120. Zábrana-Přidal: Když klec je pořád na spadnutí (4. 9. 2018)
119. Maupassant: Horla (2. 9. 2018)
118. Lupiči mrtvol (2. 9. 2018)
117. Opičí tlapka (28. 8. 2018)
116. Ewers: Alrúna (25. 8. 2018)
115. Tichá hrůza (24. 8. 2018)
114. Šimánek: Nad starými schody hradčanskými (21. 8. 2018)
113. Novák: Zátopek (19. 8. 2018)
112. Tolstoj: Vlkodlačí rodina (19. 8. 2018)
111. Rej upírů: (23. 8. 2018)
110. Buzzati: Sedm pater (18. 8. 2018)
109. Machen: Tři podvodníci (16. 8. 2018)
108. Koenigsmark: Strašidla (10. 8. 2018)
107. Škába: Boxeři v Šanhaji (12. 8. 2018)
106. Boček: Záhada vyhaslých očí (8. 8. 2018)
105. Rohmer: Dr. Fu-Manchu (7. 8. 2018)
104. Poe: Dobrodružství A. G. Pyma (28. 7. 2018)
103. Hoffmann: Noční kousky (26. 7. 2018)
102. Janin: Mrtvý osel a gilotinovaná žena (22. 7. 2018)
101. Rampa: Zrcadlové peklo (21. 7. 2018)
100. Lešehrad: Mučedník touhy (16. 7. 2018)
099. Nezval: Valérie a týden divů (15. 7. 2018)
098. Sabina: Hrobník (14. 7. 2018)
097. Jiroušek: Černý bod (12. 7. 2018)
096. Arnold: Revoluce v Číně (7. 7. 2018)
095. Žďárek: Hmyzí rodiny a státy (1. 7. 2018)
094. Kipling: Kim / komix (15. 6. 2018)
093. Kipling: Kim (8. 6. 2018)
092. Kipling: Stopka & spol. (7. 6. 2018)
091. McGuire: Severní vody (15. 5. 2018)
090. Hlavsa-Pelc: Bez ohňů je underground (30. 4. 2018)
089. Kipling: Něco o mém životě (29. 4. 2018)
088. Thoreau: Týden na řekách (28. 4. 2018)
087. Brown: Počátek (17. 4. 2018)
086. Váchal: Christian Heinrich Spiess (17. 4. 2018)
085. Spiess: Kamenné svatební lůžko (16. 4. 2018)
084. Cognetti: Osm hor (15. 4. 2018)
083. Palán: Raději zešílet v divočině (15. 4. 2018)
082. Saudek: Technický magazín (13. 4. 2018)
081. Koudelka: Ztraceni v džungli (10. 4. 2018)
080. Nevrlý-Simm-Pikous: Tři iseriny (18. 2. 2018)
079. Pirner: Tajemný motocykl ve Vlčích jamách (5. 2. 18)
078. Aaronovitch: Měsíc nad Soho (30. 1. 2018)
077. Riedel: Plastic People a český underground (27. 1. 2018)
076. Áron: O Igimarasussukovi, který jedl své ženy (22. 1. 2018)
075. Reiner: Básník (14. 1. 2018)
074. Weigel-Saudek: Lips Tullian (11. 1. 2018)
073. Herrndorf: Čik (6. 1. 2018)
072. Nevrlý: Kniha o Jizerských horách (4. 1. 2018)
071. Aaronovitch: Řeky Londýna (02. 01. 2018)
****************************************************************
2017
070. Vlášek: Giro 100 na koloběžce a jiné příběhy (30. 12. 2017)
069. Štorm: Ermina bar monolog (29. 12. 2017)
068. Richardson-Sakai: 47 róninů (28. 12. 2017)
067. Šimek: Cestopisy (28. 12. 2017)
066. Cohen: Jak prohrát maraton (24. 12. 2017)
065. Navarrová: Bratrstvo turínského plátna (11. 12. 2017)
064. Švehla: Magor a jeho doba (6. 12. 2017)
063. Koudelka: Kosmický šok (30. 11. 2017)
062. Brabenec: Podoby (20. 11. 2017)
061. Finn: Běhání s Keňany (10. 11. 2017)
060. McDougall: Zrozeni k běhu (14. 10. 2017)
059. Klišík: Zpřítomnění (21. 9. 2017)
058. Koudelka: Experiment (20. 9. 2017)
057. Padevět: Dotek Anthropoidu (12. 9. 2017)
056. Klíma: Utrpení knížete Sternenhocha (19. 9. 2017)
055. Messner: Póly - Dobrodružné cesty Hjalmara Johansena (21. 8. 2017)
054. Skála: Jízdárna (19. 8. 2017)
053. Jonsson: Cestovat nalehko (17. 8. 2017)
052. Opolský: Krčma (13. 8. 2017)
051. Kesey: Námořníkova píseň (13. 8. 2017)
050. Váchal: Neodesláno (1. 8. 2017))
049. Deml: Cesta k jihu (27. 7. 2017)
048. Calvino: Když jedné zimní noci cestující (23. 7. 2017)
047. Daněk: Až budeme velcí (6. 7. 2017)
046. Hejdánek: Nepředmětnost v myšlení a ve skutečnosti - 18. 6. 2017
045. Brabenec/Pecha: Nevyžádaný příspěvek - 6. 6. 2017
044. Kesey: Zápisky z lochu - 5. 6. 2017
043. Allen: Legenda o svatém Pafnuciu tiskaři - 1. 6. 2017
042. Bondy: Invalidní sourozenci - 1. 6. 2017
041. Kalenská: Evangelium podle Brabence - 27. 5. 2017
040. Moore: Temné noci duše - 23. 5. 2017
039. Saudek: Major Zeman a jeho 6. případů
038. Baleka: Pekelník Josef Váchal - 8. 5. 2017
037. Flaubert: Mladého Flauberta zápisky z cest - 7. 5. 2017
036. Blake: První z mých andělů - Dopisy - 7. 5. 2017
035. Topol: Citlivý člověk - 25. 4. 2017
034. Lindgrenová: Válečné deníky 1939-1945 - 20. 4. 2017
033. Bellová: Jezero - 17. 4. 2017
032. Váchal-Hodek: Až do hrobu tmavýho - 16. 4. 2017
031. Deml: Haluciňák - 3. 4. 2017
030. Svoboda: Autostopem kolem světa I. - 15. 3. 2017
029. Vodňanský-Skoumal: Králíci pokusný (samizdat) - 26. 2. 2017
028. Cihlář-Richterová: Kambodža v detailech - 25. 2. 2017
027. Costner-Baird: Cech objevitelů - 1. 3. 2017
026. Bondy: Máša a Bětka - 3. 2. 2017
025. Kaufmann: Záznamy - 22. 1. 2017
024. Němec: Dopisy z Ruzyně a nové šance svobody - 22. 1. 2017
023. Vladislav: Sny a malé básně v próze - 15. 1. 2017
022. London: Tulák po hvězdách (audio) - 18. 1. 2017
021. Bondy: Pravdivé příšerné historky pro Lopatkovic holky (samizdat) - 13. 1. 2017
020. Havel: Zápisky obviněného (vzdal, nedokázal přelouskat rukopis)
019. Mellvile: Bílá velryba - 7. 1. 2017
018. Kroutvor: Fernety - 7. 1. 2017
****************************************************************
2016
017. různí autoři: Lesní lišky (finské podivné povídky) - 15. 12. 2016
016. Kerouac: Na cestě (audio) - 3. 12. 2016
015. Linhartová: Meziprůzkum nejblíž uplynulého (vzdal jsem 10. 12. 2016)
014: Grin: Nachové plachty - 2. 12. 2016
013. Jirous: Magorova summa III. - 27. 11. 2016
012. Ságl: Tanec na dvojitém ledě - 21. 11. 2016
011. Jirous: Magorova summa II. - 20. 11. 2016
010. Zajíček: Pohádka se špatným koncem - 18. 11. 2016
009. Jirous: Magorova summa I. - 17. 11. 2016
008. Dyk: Zmoudření Dona Quichota (audio) - 9. 11. 2016
007. Jirous: Magorův zápisník - 14. 11. 2016
006. Simon: Losí hovno - 4. 11. 2016
005. Hejdánek: Listy příteli (2 svazky, samizdat)
004. Pérez-Reverte: Dumasův klub
003. Lindsay Faye: Bohové Gothamu (audio)
002. Nesbo: Netopýr (audio)
001. Jirous-Jirousová: Ahoj můj miláčku