Kachní zprávy: Špinavé Mlýny

První jarní víkend = seakajakářské sympozium. Tahle rovnice platí už dlouhé roky. Letos bylo svoláno na nádrž Nové Mlýny, která - jak se na místě samém ukázalo - je pojmenována špatně. Měly by to být Špinavé Mlýny.

Některým z nás pojmy čistota a kvalita vody nic neříkají.
Hlavně, že je teplá!

Voda je ve stavu vskutku otřesném, ale my naštěstí vodu nepijem, že?! Děti si leklé ryby volně se pohupující ve špinavé břečce u břehu taky užily. A protože naše seakajakářská aktivita je našem případě poslední dobou orientována více na děti, než na výkony, s povděkem jsme přijali možnost vytáhnout smrady na neskutečně dlouhou štreku přes nádrž a zpět.

Po cestě jsme navštívili jedno z posledních torz stromů, Markýz změřil svým skvělým sonarem hloubku u kmene (jsou to tři metry) a na druhém břehu se někteří odvážlivci vykoupali. Odpolední vedro jsme jakžtakž přežili na terase restaurace U Langerů, kde se usadila skupina The Forrest Gumps a sledovala měnící se návštěvníky restaurace, kterým nezbylo, než si přisedávat k našemu stolu č. 22 a později 23 - jediné dva ve stínu.

Tak jsme se postupně dozvěděli, že je sobota, což mile překvapilo motorkářku, pracující na směny. A pak se přihlásili na charitativní běh v Ostravě, který Stanďoch poběží v brnění. Na akci si ani nebudeme zajišťovat pokoje, protože po běhu plynule přejdeme do tahu Stodolní ulicí. Celé odpoledne příjemně prosvěcovala loterie v podání obsluhy, která popírala jak objednávky, tak věkovité zásady logiky. Kupříkladu Hugo dostával svoje piva vždy jako poslední, bez ohledu na to, kdy objednával a nevěřili byste, k čemu všemu se dá obdržet/nedostat tatarka.

Večerní degustace vín jsem se nezúčastnil, nemohu tedy podat zprávu, ale zato jsem s kamarády poseděl v překrásném podvečeru a v příjemném hovoru nám plynul čas. Nové plány, kam kdo pojede, vzpomínky na akce minulé a už tu byla půlnoc.

Nedělní ráno nám zkomplikovala Lukášova prudká reakce na komáří bodnutí, takže zabalit a domů. Předtím ovšem tombola. Opět jsme brali skoro všechno, holt štěstí se na nás lepí. Lukáš má ze zeleného nepromokavého vaku velkou radost.

A tak už se zase těšímě, kam se za rok díky neúnavnému organizátorovi Stanďochovi podíváme!