neděle 14. srpna 2011

Štrekař

Pro ty, kdo neviděli mé neslýchané a neviděné video připojuji tento unikátní historický dokument o tom, jak se ze mně asi nestane štrekař.

Vše se odehrálo 14.8.2011 u Černé v Pošumaví, za asistence majitele lodě Pavla. Natáčela a fotografovala Pavla a všemu se vcelku od srdce zasmáli Honza s Helenkou.


Frajírek si myslí, že bude jezdit v triku. A k tomu v suchém. Chacha.

Loďka je to báječná - váží jen 12 kg, čili by se skvěle hodila k nakládání na auto při mých osamělých pondělních jízdách, ale veškeré výhody (pro mně) ztrácí ve chvíli, kdy se položí na vodu a mám si do ní sednout.

Má milá sestra tento obrázek okomentovala:
"Brácha, vypadáš jak Halina Pawlovská v minišatech."



Jet se na tom prakticky nedá, eskimovat také ne. (Navíc to ani pořádně neplave).

Fakt to neplave!

Na druhou stranu, je to zážitek, připadal jsem si asi jako dítě, které po dvou letech jízdy na tříkolce někdo posadil na jednokolku, strčil do něj a řekl: "Jeď!"


Ještě krátké video

Nicméně Pavlovi za skvělý zážitek moc děkuju!

úterý 9. srpna 2011

Zase jsme s něčím pohnuli

Po delší odmlce jsme se s Honzou zase vrhli na práci na lodích. Protože je před námi Tajná výprava 2011, plánovaná kamsi do Švédska, rozhodli jsme se vyladit vybavení na maximální výkon. Já jsem si po nedělním lipenském maratónu (41 km za odpoledne na jedinou housku se salámem) musel šetřit poněkud opuchýřované prsty, ale zvládli jsme všechno.

Honzova Triena s námi nepojede, čeká jí výměna bowdenu od skegu. Asi by to zvládla, ale nechceme Neptuna pokoušet. Takže Honza pojede Trieně, která patří Pavle. Loď tedy nejprve dostala polepy boků (doplnili jsme nápisy: "Triena" a "www.seakayaker.cz".

A pak přišel na řadu kompas Silva. Bez něj loď vypadala pořád nějak "nedokončeně", ale teď už je to pořádný mořský kajak. Zbývá dořešit ukládání náhradního pádla, připravit montáž tažné šňůry na palubu a loď je kompletně hotová. Což je pro mně mimochodem u lodě docela zvláštní stav - dokud jsem měl plachetnici, vedl jsem si neustále seznam věcí k udělání. Nikdy zcela prázdný nebyl.



Kompas, učiněná to ozdoba lodě!


Na závěr jsem domontoval vylepšenou opěrku na svojí Lookshu a pak jsme se i s Pavlou věnovali pečení buřtů,  spouštění atomového reaktoru pro kajakáře (Kelly Family - totiž Kellykettle), o kterém se rozepíšu jindy a chystání loveckého náčiní. Při naší Tajné výpravě totiž vyplundrujeme švédské pobřežní vody tak, že v nich nezbude ani čudla.