Věci se teď vyvíjejí tak, že víc času trávím v garáži, než na lodi. Ale má to i pozitivní dopady. Lukáš se v době mého kutění naučil jezdit na kole a evidentně mu moje "tichá podpora" z garáže, zatímco on si hraje na ulici a u sousedů odnaproti, vyhovuje. Tak proč ne?!
Poslední hotová věc je brousítko. Dělal jsem ho pro jednoho kluka odněkud z Hořovic a zdá se, že ho docela potěšilo. Inspiroval jsem se fotkou z netu. Řekl jsem si - dovedli to jiní, naučím se to a dovedu to i já.
Inspirace z webu |
A jak jsem to dělal? Nejprve jsem si u táty s jeho pomocí připravil kopyto, na kterém jsem chtěl lepit. Následně jsem nafikal 18 plátků bukové dýhy.
Stůl před zahájením lepení. Na páscích leží kopyto a v popředí je čaj. Bez toho nedám ani ránu. |
A pak začal ten správný saigon - všechny pásky jsem pomazal epoxidem a vrstvil na sebe. Následně byly zabaleny do fólie a ohnuty kolem kopyta.
V noci bylo zataženo. |
Detail rohu - kopyto nám trochu ujelo. |
Po vyjmutí z lepicího přípravku jsem musel polotovar obrobit a vyčistit.
Po zalepení |
Jiný pohled |
Pak jsem se trochu zdržel při instalaci klem na koncích obou ramen (vynikající pomoc mi poskytl Honza, kterého jsem také pumpnul o dva šroubky M5). Pak jsem vyryl monogram VB - no, trochu mi nevyšel a vypadá spíš jako V3. Ale snad se Václav nezlobí.
Finíto. |
Finíto II. |
Nakonec nátěr olejem, zabalení a pryč s tím! Radost z hotového kousku jsem měl velkou.