Dneska jsem se stal obětí velmi nejapného žertíku!
Sedím si takhle v práci, jedu nějaké důležité záležitosti, objednávky, nadávky od zákazníků a najednou mi volají ze skladu, jestli jsem u sebe. "Jasně, že jsem!", já na to. Za chvilku ve dveřích schvácený skladník a vleče, ano doslova vleče, balík.
Že mi teď přišel a byl výhradně do mých rukou, ale že to převzali za mě. "Od koho to přišlo?", ptám se. Strohá odpověď: "Nevím."
Rozbaluji a nevěřím svým očím. Koukejte, co v té bedničce bylo. Nejprve celkový pohled.
 |
| Dvacetdevět bratříčků a jedna kávová sestra |
Protože odesílatel je znalec a ví, jak jsem neslavně dopadl na letošním Mělníku, byla zásilka doplněná o jednu důležitou krabičku.
 |
| Brufen, tak akorát na třetí komoru. |
Pokud patříte mezi statistiky, vězte, že třicet lahví, jsou plusmínus dva metry. Důkaz je tady.
 |
| Dva metry radosti :-) |
A protože pít se musí s rozumem, dostali jsme i deník. Moje deníková vášeň je opět uhašena. Jo a z fotek to není patrné, ale každá láhev je opatřena jmenovkou, shodnou s řádky v deníku.
 |
| Deníkoseznam |
Popisky vypadají takhle.
 |
| Proč zrovna já jsem dvacetdevítka? |
Nojo, ale základní otázkou je:
KDO? PROČ?
Nálepka na balíčku moc odpovědí nenabízí:
Neznámému dárci děkuji, v případě, že ještě není v Grónském klubu mu gratuluji ke vstupu a podotýkám, že dobu trefil výborně. O víkendu dokončuji regál v garáži, tak to mám kam dát!!!
Ale přiznat by se mohl. To tedy ano.
Díkes.
