Ačkoliv

Ačkoli Chorvatsko vypadá tak trochu jako horečnatý sen bývalého zaměstnance kamenolomu, nám se tam líbí. A tak jsme se rozhodli oslavit narozeniny Vesmíru uprostřed toho krásného moře. Všechno se vydařilo, posádky byly pečlivě vybrané, aby pracovaly pro celek, počasí bylo objednané a piva bylo dost, takže nebylo co řešit. Ačkoli - pár ačkoli by se dalo najít. 

Ačkoli jsme už sehraná partička a moří jsme projeli nepočítaně, skoro jako vždycky se k nám vetřeli kamarádi, respektive kamarádky, které ještě nikdy neokusily slanou vodu z paluby kajaku. A tak slaný křest podstoupily (seřazeno dle věku):

1. Viktorka (-5 měsíců). O jejích pocitech jsem se toho mnoho nedozvěděl. Ve chvíli, kdy se chtěla podělit o zkušenosti, ji její maminka Andrea nekompromisně otužovala při několikahodinovém šnorchlování.
2. Barborka (asi tak +4 roky). U Barborky není sporu, kajak miluje! Měla jen jedno jediné malé ačkoli - ačkoli se jí moře a pádlování moc zalíbilo, to zranění nohy, které si udělala, když šla potmě asi třista metrů do stanu pro Olafa, by klidně oželela. Jednalo se o komplikovanou odřeninu pravého nártu, v rozsahu asi 4,36 cm² - takže jistě uznáte, že to bylo opravdu vážné!
3. Pavla (věk nezjišťován). Pavla naprosto pohodově přešla zkušenosti, jako je loď plná vody, nocování bez stanu, či večeři servírovanou na kamenu a myslím, že se na moře ještě vrátí.

(A Ačkoli je Brčko, Barunkou vtipně překřtěný na Trubičku, již ostřílený mořský vlk, ukázalo se, že vody Jadranu brázdil taky poprvé!)

Z alba Začátečníci - Barunka

Z alba Začátečníci - Pavla

A ještě dodatek z alba Začátečníci - Brčko (poprvé na Jadranu). 

Ačkoli je Chorvatsko synonymem spíše pro vyschlou půdu, na které rostou nanejvýš tak pichlavé keře, zvané Nedotýkavka Zagrebská, na jaře je tam krásně. Všechno jenom kvete! A Ačkoli by se mohlo zdát, že mluvím jen o fauně, týká se to i nás, kajakářů. My kveteme taky!

Stačí se od moře otočit a zjistíte, že...

...že tu všechno jenom kvete.

Ačkoli můžeme budit zdání alkoholem nacucané bandy vožungrů, realita je jiná. Ano, někteří z nás si říkají "hladinkáři", ale spíše než afinitu k alkoholu tím deklarují svoji oblibu mořské hladiny. A tak se nepilo přesmíru, myslete si, co chcete. A navíc nám pivo posloužilo jako výborný podklad k lingvistickým průzkumům. A tak už víme, že žuja je zákon a Karlovačko by mělo být pivo.

Ožujsko je pivo a žuja je zákon.
Co je žuja, se nám ani po rozsáhlém lingvistickém výzkumu nepodařilo zjistit.

Ne, tohle neznamená, že tohle pivko spláchne i strast ze stvoření.
To znamená, že si autoři Karlovačka naivně myslí, že umí uvařit pivo.

Znalec.

Ačkoli mám celkem slabou paměť, kolik nás bylo, to vím přesně. Za předpokladu, že Viktorka nejsou dvojčata, tak nás bylo přesně - počkejte, přepočítám to na následující fotce - ano, bylo nás tak akorát na to, abychom vyzvali Hejduk Split. Celých jedenáct!

Celá výprava.

Los Sládkos

A ještě jednou Sládci, tady již kompletní.

Dámská část výpravy. A Roman. A Míša.

Pancíři

A přišel pátek. To maj' blázni svátek? Ačkoli... Ačkoli nejen blázni. I my! Den jak z katalogu na štěstí. Kdo nezažil, asi nemůže pochopit, jaká je to lábuš, nedělat nic užitečného, stát po kolena v ledové mořské vodě, mít hlavou rozpálenou skorojarním sluncem a klábosit s kamarády vcelku o ničem. Vážně, to si zkuste, bude se vám to líbit. A pokud ne, tak vám u vchodu vrátí vstupné!

Idyla

Vítku, na zdraví!

Takhle jsem tam stál asi pět hodin.

Vévéčka, neboli Vyvržení Vorvani.

Ozdoba bezchybného dne. Jako jahůdka na svatebním dortu :-)

A jedem dál. Zde Pavla.

V popředí Andrea a Roman. 

A osvědčená posádka Radim s Barborkou.

Ačkoli na moři dodržujeme nejvyšší standard bezpečnostních postupů a v podstatě je vyloučena jakákoli nehoda, občas zasáhne vyšší moc a je vymalováno. A tak v pátek osmého května málem došlo poblíž nejmenovaného ostrůvku k tragédii. V ohromných vlnách, které - když se posádka opravdu pořádně naklonila na stejnou stranu - dosahovaly až téměř ke spoji dna a paluby našich kajaků, tak v těchto gigantických vlnách byla malá Barborka vyhozena ze sedačky kajaku a již jí obávaný mořský proud odnášel bůhvíkam. 

Ačkoli situace vypadala naprosto beznadějně, její nebohá matka Lenka lomila rukama, a ostřílení mořští vlci utírali chlapské slzy dojetí, ze ztráty nejmaldší účastnice výpravy, nakonec zasáhl svou silnou a vytrénovanou paží Radim! I vyrval nebohé děvče ze spárů oceánu a odvezl je do bezpečí přímo na palubě kajaku, tančícího mezi rozbouřenými vlnami. Vše se podařilo zachytit známému fotoamatérovi Punťovi a tak máte možnost celý příběh prožít s námi. 

Rozbouřený a kvílící oceán.

A Barunka je náhle vymrštěna z kajaku.

Ještě, že jí Radim vytáhl a...

...a odvezl do bezpečí!

Ačkoli sobota vypadala jako úplně obyčejný kajakářský den, nebylo tomu tak. Znalci vědí, že v sobotu měl Vesmír narozeniny a přesně tak to vypadalo. Krásný východ slunce, pak nám Andrea nahnala do zátoky překrásný exemplář Octopus vulgaris a seznam zázraků zdaleka nekončil!

Magické ráno, na Vesmírné narozeniny.

Chachá, Kája něco viděla!

Je tam! Oktopuska vulgární.

Ta voda...

Totiž po krásném ránu jsme vypluli na moře, kde se po chvíli rozfoukal vítr a tak jsme do Prviče dopádlovali takřka na pokraji svých chabých sil. Vedro, únava a myšlenky na brzký odjezd vedly k tomu, že jsme málem ani nepopili. Ale protože chorvatské lidové přísloví praví: "Popi za Karla, on němože!", pozřeli jsme aperitiv (na výběr měli buď stračatelu, nebo čokoládovou zmrzku S KOUSKAMA ČOKOLÁDY!!! Viď Kájo?!) a pak už to jelo. Jedno pivo za druhým. 

Ačkoli si teď můžete myslet, že jsme se tam zase spraskali, budete se mýlit - tím druhým  to taky skončilo. A pak přes moře, pro jehož popis mě napadá jediné adjektivum, totiž "šťavnaté" (mrkněte na třetí fotku pod tímhle odstavcem a uvidíte), tak přes šťavnaté moře do Vodice a pak už jenom formality, loučení a domů. 

Ale Ačkoli loučení bývá smutné, nás nedostanou. My se loučíme krátce a na krátko. Takže jenom se přežene to pitomé léto, kdy se do Chorvatska jezdit prostě nedá a už se tam zase sejdeme, že jo?!

Romana právě napadlo, že bychom si možná mohli dát ještě jedno pivo. 

Rodině Pancířů to připadalo jako poměrně dobrý nápad.

Šťavnaté moře, neníliž pravda, milostivá?!

Sládků doma šetří na sprše a tak si Barborku umyli ještě v Chorvatsku.

A ještě pohádku na dobrou noc. V autě na ní nebude čas.

Fotka jako obrázek 

Co ten nápis znamená? Uškrcaj svoje robě? Nebo svou robu?
Radim pro jistotu uškrcuje obě.

A zase na to rozzuřené moře.
Po těch pár dnech se z Lenky stal ostrý seakajakář!!!

Poslední míle.

Ačkoli to tak možná nevypadá, já to moře miluju!