GéKá Lipno

Akce, vypečená od samého začátku! Část výpravy ve složení Brčko, Pavla a samosebou já, vyráží v pátek odpoledne na Halstatsee do Rakous. Kupujeme nesmyslně drahou pitomou dálniční známku, abychom kolem 18:00 objeli asi patnáct kempů označených jako  "Bezetzt! Full! Keine Schance!!!" a podobně.

 No prostě jsme si ani neškrtli a tak jsme se se zbytkem výpravy sešli kolem půlnoci na Lipně. Tam čekala nejen druhá  polovina výpravy, tj. Evička a Markétka, ale i Lukáš a jeho babička Milena, kteří si tam dojeli v poklidu pěkně odpoledne.

A tady začíná fotograficky ilustrovaný víkend, který nemá konkurenci. Ano, možná jste byli někde na Sicílii, nebo ve Švédsku. Ale určitě jste nikdy, opakuji NIKDY nebyli na tak krásném Lipně, s partou, jakou nenajdete, kdybyste šli světa kraj!!!!

Pavla a Markéta. Schyluje se k fichtljízdě, aniž to kdokoli v tuto chvíli tuší. 

Brčko. No comment!

Evička. Legendární Evička!!!!

NASA nás nechala sledovat vírníkem, nebo chelikoptérou. Kdo ví.

Evička jede.

Tak takhle se fotí profíci.

Láska.

Pozdrav pro Freyu Hoffmeister...

...todle dá v GéKá každej!

Guchci Technokachna a Lipno.

Horní Vltavice  a parta němců.

Brčko jede!

Jedeme k Rakovi na oběd.

Flušing Medous.

Kuk!!!! Tady je mi dobře.

Reklama je třeba. Zadarmo jezdit přeci nebudeme.

Bouřící Lipno.

Jdeme na to.

Po návstěvě u Albeyho jedeme dál.

A hledáme nocoviště.

A máme ho!

Dámská sekce +1

Večerní idyla I.

Večerní idyla II.

Tak co holky, co dáme?

Pán vohně.

Láska II.

Ráno.

Bože, to je ale krása.

No tak jo, tak se mi sem nacpi i ty, profesore.

Jedeme dál.

Směr Lojzovky.

Pavle to ale sluší!!!

Ká-holkám taky!

Super jízda.

Tajemná zem I.

Tajemná zem II.

Indiánská nemoc - vožení odpadů.

Právě jsem zjistil, že mě Vesmír fakt miluje.
Vylovil jsem svatební přání dvacet sekund před tím, než se z něj odlepila adresa... 

Komu to nedošlo z fotek, tomu text nepomůže. TOHLE  byl ten nejlepší letošní víkend! 

Díky GK!!!

A zase z trochu jiného soudku

Tohle léto přináší spoustu "novinek". Takže další článek a zase o něčem jiném, než o mořských kajacích. Ale tentokrát to tak daleko není. Jak jsem psal před časem (odkaz tady), zaobírá se táta stavbou malé, takřka kapesní kajutové plachetnice, kterou kdysi rozestavěl Jirka Wytáček. A na konci toho článku jsem si přál, aby se loď už dostala brzy na vodu.

The Jolly Roger

Slavnostní den nastal! První spuštění na vodu proběhlo ve středu 4. 9. 2013. Ovšem výsledek byl nevalný. Objevila se skrytá prasklinka na ploutvové skříni. Tak jsme nečekali, až se loď zatáhne, raději jsme jí vytáhli zase na břeh. Dali jsme si nepříliš chutný oběd , počkali až slunce loď usuší a pak to zalepili.

Třígenerační  loď. Lukáš u kormidla.

No a druhý pokus se konal o dva dny později. Slunce pálilo, vítr foukal a Neptun nám přál. Táta byl na Lipně od božího rána (tedy alespoň to tvrdí, ale "lidi toho nakecaj") a naše část výpravy dorazila kolem půl třetí. Bylo to tak akorát - krasavice kotvila u mola v Černé, plachty připravené - jenom vyplout.

Nádhera

Provedli jsme spolu s Pavlou a Lukášem inspekční prohlídku a komise záhy prohlásila, že vše je v pořádku a mohlo se vyplout. Lukáš a Pavla nás jistili ze břehu, my se odstrčili a už to jelo. Protáhli jsme se ústím přístavu a byli jsme na volné vodě. Kolem nás se proháněla Tornáda, RSa a bůhvíco ještě a my jsme si to pěkně na zadobok mazali směrem na Vltavici.

Na co spinakr? Dáme motýla.

Byla to krásná jízda. Samosebou, že to není žádné závodní dělo, ale ten dřevěnej stěžen tak krásně vrže. A s takovouhle plachtičkou není moc práce, takže je čas koukat po světě a povídat si. No, nemělo to chybu. Do přístavu v Hrdoňově jsme dorazili v tempu slušně rozjetého seakajaku a už tam na nás čekal nedočkavý Lukáš, který se ihned pustil do prozkoumávání celé lodě.

Tohle prostě nemá chybu.

Pavla na břehu, Lukáš a táta na palubě.

Kam zmizelo to dítě?
Něco kutí v kajutě!

V tom krásném večeru jsme si sbalili svých pět švestek, došli na chajdu pro auto a jeli domů. Už se těším, až zas vyrazíme!

Modrá laguna